Päťdesiat odtieňov sivej (CZ) 2012 22. kapitola

Kapitola 22

Jsem namasírovaná, mám hotovou manikúru a v sobě dvě skleničky šampaňského. Salonek první třídy má svá mnohá pozitiva. S každým dalším douškem Moetu se stále víc přikláním k tomu, že Christianovi tu jeho intervenci odpustím. Otevírám MacBook, abych otestovala teorii, že funguje kdekoliv na planetě.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Přemrštěná gesta Datum: 30. 5. 2011,21:53 Komu:

Christian Grey Drahý pane Greyi,

je skutečně alarmující, že víte, do kterého letadla mám nasednout.

Vaše sklony k fanatickému pronásledování neznají mezí. Nezbývá nám než

doufat, že už se doktor Flynn vrátil z dovolené.

Jsem po manikúře a masáži zad a vypila jsem dvě sklenky šampaňského - velmi příjemné zahájení výletu. Děkuji Vám, Ana

Od: Christian Grey Předmět: Rádo se stalo Datum: 30.5.2011,21:59

Komu: Anastasia Steeleová Drahá slečno Steeleová,

doktor Flynn už se vrátil, mám s ním tento týden domluvenou schůzku. Kdo že Vám masíroval ta záda? Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Ha! Nastal čas odplaty. Už máme výzvu k nástupu, tak mu budu muset odpovědět až z letadla. To bude jistější. Pro samou škodo libou radost mám chuť se poplácat po rameni.

v první třídě je takového místa! Zatímco se kabina plní, usazuju se s koktejlem z šampaňského v ruce do přepychového koženého sedadla u okna. Ještě rychle volám Rayovi, abych mu řekla, kde jsem - je to milosrdně krátký hovor, protože už je na něj dost pozdě. „Mám tě ráda, tati," brouknu.

„Já tebe taky, Annie. Dobrou noc. A pozdravuj mámu."

„Dobrou, tati," loučím se a pokládám to. Ray je v pohodě. Zahledím se na notebook a cítím, jak se mě znovu zmocňuje ta dětinská poťouchlost. Otevírám ho a přihlašuju se do pošty. Od: Anastasia Steeleová Předmět: Silné šikovné ruce Datum: 30.5.2011,22:22 Komu: Christian Grey

Drahý pane,

záda mi masíroval jeden velmi sympatický mladík. Ano. moc, moc sympatický. V běžné odbavovací hale bych se s Jean-Paulem nesetkala, takže Vám za tu péči ještě jednou pěkně děkuji.

Nejsem si jistá, jestli je dovoleno mailovat za letu, a také potřebuji trochu toho spánku pro krásu, protože jsem ho v poslední době dost zanedbávala. Sladké sny, pane Greyi. myslím na Vás. Ana

Ajaj, nejspíš vyletí z kůže. A já udělám nejlíp, když budu tou dobou ve vzduchu, a pokud možno z jeho dosahu. Ale co, patří mu to. Kdybych seděla v normální odbavovací hale, Jean -Paul by se mě ani nedotknul. Byl to opravdu velmi hezký kluk, opálený blonďák. Ale upřímně, kdo je, proboha, v Seattlu opálený? Je to něco tak nepřirozeného. Myslím, že to byl gay, ale tenhle detail si ponechám pro sebe. Znovu zírám na ten svůj e-mail. Kate měla pravdu. On se opravdu chová jako nějaký býk na koridě. Podvědomí na mě civí s nepěkným úšklebkem ve tváři. Skutečně si z něj chceš utahovat? To, co pro tebe udělal, je milé, víš? Stará se o tebe a chce, abys cestovala, jak je dnes zvykem. Jasně, ale mohl se mě zeptat, nebo mi to aspoň oznámit. A ne ze mě při odbavování udělat úplného idiota. Nakonec to odesílám a cítím se přitom jako pořádně zlobivá holka.

„Slečno Steeleová, při vzletu budete muset svůj laptop uložit," upozorní mě zdvořile letuška s přeplácaným make-upem. Samým leknutím nadskočím, tolik k mému špatnému svědomí.

„Ehm, omlouvám se."

Sakra, teď budu muset počkat, abych se dozvěděla, jestli odpověděl. Letuška mi s dokonale běloskvoucím úsměvem podává měkoučkou deku a polštář. Přehazuju si deku přes kolena. Občas je příjemné cítit se hýčkaná.

Kabina první třídy už se naplnila, kromě místa vedle mě, které zůstává prázdné. Ale ne... Přepadá mě znepokojivá myšlenka. Třeba je to Christianovo místo. Do háje. Ne, to by přece neudělal. Že ne? Řekla jsem mu, že nechci, aby se mnou jezdil. Nervózně kontroluju hodinky, když vtom se z pilotní kabiny ozve odosobnělý hlas: „Posádce letu, dveře na automatiku, předletová kontrola."

Co to znamená? Že zavírají dveře? Celá rozechvělá sedím a cítím, jak mě mrazí v zátylku. Sedadlo vedle mě zůstává v celé šestnáctimístné kabině jako jediné neobsazené. Ale pak sebou le tadlo cukne, když začne rolovat na letištní plochu, a já vydechnu úlevou. 1 když zároveň pocítím lehké zklamání. čtyři dny bez Christiana.

Potajmu nakukuju do BlackBerry.

Od: Christian Grey Předmět: Užívej, dokud můžeš Datum: 30. 5. 2011,22:25 Komu:

Anastasia Steeleová

Drahá slečno Steeleová,

vím, o co jste se snažila. A to mi věřte - uspěla jste. Příště Vás nechám letět v zavazadlovém prostoru, spoutanou, s roubíkem v puse a v přepravní kleci. Buďte si jistá, že postarat se o Vás tímto způsobem mi přinese mnohem větší uspokojení než pouhý upgrade vaší letenky. Už teď se nemůžu dočkat, až se vrátíte. Christian Grey

Výkonný ředitel se svrbící dlaní Grey Enterprises Holdings s.r.o.

A do háje. To je právě ten problém s Christianovým smyslem pro humor - nikdy si nejsem jistá, jestli si dělá legraci, nebo je opravdu rozzlobený. Obávám se, že tentokrát je fakt naštvaný. Tajně, tak aby to letuška neviděla, vyťukávám pod dekou odpověď.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Děláš si srandu?

Datum: 30.5.2011,22:30 Komu: Christian

Grey

Vidíš - teď netuším, jestli si ze mě děláš legraci. Pokud ne, myslím, že zůstanu v

Georgii. Přepravní klece jsou mojí krajní mezí.

Omlouvám se, že j sem T ě rozčílila. Řekni, že mi odpouštíš .

A

Od: Christian Grey Předmět: Dělám Datum: 30.5.2011,22:33 Komu: Anastasia Steeleová

Jak to, že mailuješ? To riskuješ životy všech na palubě včetně svého tím, že používáš BlackBerry?

Myslím, že je to v rozporu s jedním z pravidel. Christian Grey

Výkonný ředitel, kterého už svrbí obě dlaně Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Obě dlaně?! Zatímco letadlo roluje k ranveji, odkládám mobil, pohodlně se usazuju a beru si svůj odrbaný výtisk Tess - něco lehkého ke čtení na cesty. Jakmile jsme ve vzduchu, sklápím si opěradlo a brzy se propadám do spánku.

Letuška mě budí, až když zahajujeme klesání nad Atlantou. Podle místního času je 5.45 ráno, ale ve skutečnosti jsem naspala jen něco kolem čtyř hodin. Jsem úplně grogy, a tak s povděkem přijímám sklenici pomerančového džusu, kterou mi podává. Nervózně kontroluju BlackBerry. žádné další maily od Christiana. No, v Seattlu jsou skoro tři hodiny ráno a on se mě pravděpodobně snaží odradit od pokusů vyřadit z provozu elektronické obvody letadla - nebo co se to s letadly stane, když se zřítí kvůli zapnutým mobilům. v Atlantě čekáme jenom hodinu. A já si znovu vychutnávám luxus salonku první třídy. Jsem v pokušení se stočit do klubíčka a usnout na jedné z přepychových pohovek, která mě měkce vítá ve své náruči, ale na to je příliš málo času. Abych se udržela při vědomí, pouštím se na notebooku do sáhodlouhého myšlenkového výlevu Christianovi.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Líbí se Ti, když mě děsíš?

Datum: 31.5.2011,06:52 EST Komu: Christian Grey

Ty přece víš, jak nesnáším, když za mě utrácíš. Jistě, jsi velmi bohatý, ale mně je to zkrátka nepříjemné. Mám pocit, jako bys mi platil za sex. Nicméně cestování první třídou se mi líbí. V porovnání s druhou třídou je to mnohem civilizovanější. Takže Ti děkuji. A myslela jsem to vážně - opravdu jsem si tu masáž od Jean-Paula užila. Cistě pro Tvou informaci, byl to gay. Tento detail jsem v předešlém mailu vynechala, abych Tě pozlobila, protože jsem na Tebe byla naštvaná. Omlouvám se za to.

Ale tys jako obvykle zareagoval přehnaně. Takové věci mi přece nemůžeš psát -svázaná, s roubíkem, v kleci. (Myslel jsi to vážně, nebo to byl žert?) To mě děsí. Ty mě děsíš. Zatímco já jsem dočista pod vlivem Tvého kouzla a zvažuju, jestli s Tebou budu sdílet Tvůj životní styl (o kterém jsem až do minulé soboty ani netušila, že existuje), Ty na mě vyrukuješ s takovou věcí, po které mám chuť vzít nohy na ramena a utéct. Což samozřejmě neudělám, protože bys mi chyběl. Strašně moc. Chtěla bych, aby nám to klapalo, ale jsem vyděšená hloubkou pocitů, které ve mně vyvoláváš, a tou temnotou, do které mě vlečeš. To, co mi nabízíš, je žhavé a sexy a vzbuzuje to ve mně touhu poznat víc, ale zároveň mám strach, že mi ublížíš - fyzicky, a taky psychicky. Za tři měsíce mi můžeš dát sbohem a co já pak s tím? Je pravda, že takové riziko obnáší každý vztah. Jenže tohle prostě není vztah, který jsem si představovala, a už vůbec ne jako svůj první. Mám zkrátka pocit, že tím riskuju příliš.

Měl jsi pravdu, když jsi říkal, že v sobě nemám jedinou submisivní kost, v tom s

T ebou souhlasím. Ale jak už j sem řekla, chci s T ebou být, a j estliže j e nutné, abych taková byla, chtěla bych to aspoň zkusit. I když se obávám, že to nezvládnu a skončím celá modrofialová. a tohle pomyšlení se mi ani trochu nelíbí.

Jsem strašně šťastná, že se pokusíš mi nabídnout víc. Teď ještě musím popřemýšlet, co si vlastně pod tím „víc" sama představuju. A to je jeden z důvodů, proč jsem chtěla nějaký odstup. Ovlivňuješ mě tak moc, že když jsme spolu, je pro mě velmi obtížné udržet si jasný úsudek. Už ohlašují náš let. Musím jít. Víc později. Tvá Ana

Odesílám to a ospale se ploužím k odbavení do dalšího letadla. Tohle už má v první třídě jenom šest sedadel. Jakmile se odlepíme od země, schoulím se v něm pod měkkou dekou a usínám.

Až příliš brzy mě budí letuška, aby mi nabídla další pomerančový džus, protože zahajujeme přiblížení na mezinárodní letiště v Savannah. Úplně vyčerpaná ho pomalu usrkávám a nechávám se prostoupit lehkým vzrušením. poprvé za šest měsíců se uvidím s mámou. Znovu se tajně dívám do BlackBerry - mlhavě si totiž vybavuju, že jsem Christian ovi posílala dlouhý nesouvislý mail - ale nenacházím v něm žádnou odpověď. V Seattlu je teď pět ráno. Doufám, že ještě spí a nehraje tklivé melodie na klavír.

Kouzlo ruksaků spočívá v tom, že může člověk vypadnout z letiště, aniž by

nekonečně dlouho čekal na zavazadla u pásů. A kouzlo

cestování první třídou spočívá v tom, že ho pustí z letadla jako prvního.

Máma už na mě čeká i s Bobem. Je tak skvělé je zase vidět. Netuším, jestli je to vyčerpáním, dlouhou cestou nebo celou tou situací kolem Christiana, ale jakmile se ocitám v mámině náručí, propukám v pláč.

„No tak, Ano, miláčku, musíš být hrozně unavená. " Vnímám, jak poplašeně zvedá hlavu k Bobovi.

„Ne, mami, já jen - jsem strašně ráda, že tě vidím." Pevně ji stisknu.

Cítím se u ní tak příjemně a v bezpečí, prostě doma. Když ji neochotně pustím, jednou rukou mě neohrabaně obejme i Bob. Všímám si, jak u toho nejistě balancuje na jedné noze, a tak si uvědomuju, že je vlastně zraněný.

„Vítej doma, Ano. Proč brečíš?" zjišťuje.

„Ach jo, Bobe. mám prostě radost, že vidím i tebe," zadívám se do jeho pohledného obličeje s ostře řezanými rysy a do jeho jiskrných modrých očí, kterýma si mě laskavě měří. Tenhle tvůj manžel se mi líbí, mami. Můžeš si ho nechat.

Popadne můj batoh.

„Prosím tě, Ano, co v tom táhneš?"

To bude asi ten notebook. Když vyrážíme na parkoviště, oba si mě vedou v rodičovském objetí.

Vždycky zapomenu, jak nesnesitelné horko tu je. Jakmile opustíme klimatizované prostory letištní haly, ocitáme se v georgijském vedru, které se na nás lepí jako další vrstva oblečení. To je teda síla! Dostává se mi úplně všude. Hned se vyvlékám z jejich paží, abych ze sebe servala mikinu. Jsem tak šťastná, že jsem si zabalila i kraťasy Někdy mi schází suchý žár Las Vegas, kde jsem žila s mámou, když mi bylo sedmnáct. Ale tohle vlhké horko, dokonce v půl deváté ráno, to je něco, na co si člověk musí chvilku zvykat. Už když se usazuju na zadním sedadle Bobova báječně klimatizovaného SUV Tahoe, začínají se mi na protest proti té sauně krabatit vlasy a znovu na mě padá únava. Rychle píšu textovku pro Raye, Kate a Christiana: Dorazila j sem do Savannah v pořádku. A ©

Když to odesílám, vzpomenu si i na Josého a přes mlžný opar vyčerpání si vybavuju, že příští týden zahajuje tu výstavu. Měla bych tam pozvat i Christiana, když vím, jak obtížně Josého přijímá? Bude mě vůbec Christian po tom e-mailu, co jsem mu poslala, chtít vidět? Při tom pomyšlení se záchvějů a pak to radši pouštím z hlavy. Tím se budu zabývat později. Právě teď si chci dosyta užívat společnosti mámy.

„Zlatíčko, musíš být hrozně utahaná. Budeš se chtít prospat, až přijedeme

domů?"

„Ani ne, mami. Chtěla bych jít na pláž." Na sobě mám modré tankiny s ramínkem kolem krku, usrkávám Colu light a povaluju se na plážovém lehátku na břehu At lantiku. a nemůžu uvěřit tomu, že ještě včera jsem hleděla přes Sound na Pacifik. Máma si hoví vedle mě v komicky velkém měkkém slunečním klobouku a slunečních brýlích á la Jackie O a taky upíjí Coly. Jsme na Tybee Island Beach, jen tři bloky od domova. Máma mě drží za ruku. Únavu už jsem ze sebe setřásla a pod paprsky slunce se cítím spokojená, v bezpečí a teplíčku. Poprvé za celé věky začínám relaxovat.

„Takže, Ano. vyprávěj mi o tom muži, který s tebou tak zamával."

Zamával?! Jak to poznala? Co jí na to říct? Kvůli Dohodě o mlčenlivosti s ní nemůžu Christiana rozebírat do nějakých podrob - ností. A i kdybych mohla, chci se s ní o něm vůbec bavit? Cítím, jak při tom pomyšlení blednu.

„No tak," naléhá na mě a tiskne mi ruku.

„Jmenuje se Christian. Je víc než pohledný. Je bohatý. až příliš bohatý. A je hrozně komplikovaný a náladový."

Jo - jsem nadmíru spokojená s tím, jak stručně a výstižně jsem to shrnula. Otáčím se na bok čelem k ní ve stejnou chvíli, kdy ona udělá to samé a upře na mě své jasně modré oči.

„Takže komplikovaný a náladový - na ty dvě informace bych se ráda

zaměřila, Ano." To ne...

„Ach jo, mami, ze změn jeho nálad mám pomalu závratě. Prožil si drsné dětství, takže je hodně uzavřený a strašně těžko čitelný." „Máš ho ráda?" „Víc než ráda."

„Opravdu?" v údivu otevře pusu. „Už to tak bude, mami."

„Ano, zlatíčko, muži ve skutečnosti nejsou nijak zvlášť kom - plikovaní. Jsou velmi prostí a přímočaří. Obvykle si myslí přesně to, co říkají. My si dokážeme celé hodiny lámat hlavu nad tím, co řekli - a přitom je to do očí bijící. Na tvém místě bych ho brala doslovně. To by ti mohlo pomoct."

Brát Christiana doslovně? Okamžitě se mi vybavují některá jeho slova:

Nechci tě ztratit...

Tys mě snad očarovala...

Taky mi budeš chybět... víc, než si myslíš.

Zamyšleně opětuju její pohled. Je už počtvrté vdaná, a tak nejspíš bude o mužích něco málo vědět.

„Muži většinou bývají náladoví, zlato, někteří dokonce víc než jiní. Vezmi si například svého otce. " Vždycky, když o něm mluví, zjihne a zesmutní jí pohled. Můj skutečný otec je mystická bytost, kterou jsem nikdy nepoznala a kterou nám osud krůtě vyrval při nehodě v průběhu vojenského cvičení, když byl u mariňáků. Tak trochu si myslím, že máma celou tu dobu hledá někoho, jako byl on. Možná ho teď konečně našla v Bobovi. Škoda, že to nevyšlo s Rayem.

„Kdysi jsem si myslela, že je tvůj otec náladový. Ale teď, s od - stupem času si myslím, že byl prostě příliš ponořený do své práce a usilovně se snažil nás pořádně zabezpečit." Povzdychne si. „Byl tak mladý, oba jsme byli mladí. Možná to byl ten problém."

Hmm. Christian taky není zrovna starý. Povzbudivě se na ni usměju. Když se rozpovídá o mém otci, dokáže ji to dost vykolejit. Ale co se týče nálad, jsem si jistá, že se táta nemůže s Christianem srovnávat.

„Bob nás chce dnes vzít na večeři. Do golfového klubu."

„No to snad ne! Bob začal hrát golf?" vypísknu nevěřícně.

„Jo, to mi povídej," zaúpí máma a protočí oči. Po návratu domů a po lehkém obědě si začínám vybalovat. Chystám se odměnit malou siestou. Máma se někam vytratila a nej spíš tam odlévá svíčky, nebo co se to s nimi vlastně dělá. A Bob je v práci, takže mám čas dohnat spánkový deficit. Ještě si beru laptop a zapínám ho. Tady v Georgii jsou dvě odpoledne, v Seattlu jedenáct dopoledne. Jsem zvědavá, jestli mi přišla odpověď od Christiana. Nervózně otevírám poštu.

Od: Christian Grey Předmět: No konečně! Datum: 31.5.2011,07:30 Komu: Anastasia Steeleová Anastasie,

jsem rozladěný, že hned jak odjedeš, dokážeš se mnou upřímně a otevřeně komunikovat. Proč to nejde, když jsme spolu?

Jistě, jsem bohatý. Zvykej si na to. Proč bych za Tebe neměl utrácet? Proboha, vždyť jsme Tvému otci řekli, že jsem Tvůj přítel. Neměl bych to jako Tvůj přítel náhodou dělat? I jako Tvůj dominující bych očekával, že bez diskuse přijmeš cokoliv, co Ti koupím. Když už jsme u toho, řekni i mámě, že j sem Tvůj přítel.

Nejsem si jistý, jak zareagovat na Tvou poznámku, že se cítíš jako děvka. Vím, že to není přesně to, cos napsala, ale právě to jsi naznačila. Netuším, co bych měl říct nebo udělat, abych Tě toho pocitu zbavil. Chci pro Tebe jen to nejlepší. Pracuji velmi tvrdě, takže můžu své peníze utrácet, jak se mi zachce. Mohl bych Ti koupit všechno, po čem toužíš, Anastasie, a taky to chci udělat. Říkej tomu třeba přerozdělení bohatství, jestli chceš. Nebo prostě věz, že bych o Tobě nikdy za žádných okolností nesmýšlel tak, jak popisuješ. A rozčiluje mě, že sama sebe tak vnímáš. Na tak chytrou, duchaplnou a krásnou dívku máš celkem vážné problémy se sebeúctou a já mám sto chutí Ti domluvit schůzku s doktorem Flynnem.

Omlouvám se, že jsem Tě vyděsil. Myšlenka, že bych v Tobě měl vzbuzovat strach, se mi příčí. Opravdu si myslíš, že bych Tě nechal cestovat v zavazadlovém prostoru? Prokristapána, vždyť jsem Ti nabídl své letadlo. Ano, byl to vtip, a zjevně ubohý. Nicméně faktem zůstává, že mě představa, že jsi svázaná a s roubíkem v puse raj cuj e (tohle není vtip

- to je čistá pravda). Klec klidně vynechám - ty se mnou nic nedělají. Vím, že máš vůči roubíkům výhrady, už jsme o tom mluvili, a jestliže/pokud Ti kdy roubík nasadím, bude to po předchozí domluvě. Myslím, že Ti nějak uniklo, že ve vztahu dominant-submisiv je to právě ten druhý, kdo má veškerou moc. A to jsi Ty. Zopakuju Ti to ještě jednou -Ty máš v rukou všechnu moc. Ne já. V loděnici jsi řekla ne. Nesmím se Tě dotknout, když to sama odmítneš. To je taky důvod, proč máme písemnou dohodu - aby bylo jasné, co jsi a co naopak nejsi ochotná dělat. Jestliže něco zkusíme a Tobě se to nebude líbit, můžeme smlouvu přepracovat. Záleží na Tobě - nikoliv na mně. Takže pokud nechceš být spoutaná s roubíkem v puse a v kleci - nikdy se to nestane. Chci s Tebou sdílet svůj životní styl. Nikdy v životě jsem po ničem tolik netoužil. Abych byl upřímný, jsem užaslý, že někdo tak nevinný jako Ty to vůbec chce zkusit. Tím mi sděluješ mnohem víc, než si uvědomuješ. Jen nějak pořád nevnímáš, že jsem taky pod vlivem Tvého kouzla, i když Ti to neustále opakuju. A nechci Tě ztratit. Znervózňuje mě, že jsi uletěla tři tisíce mil jenom kvůli tomu, aby ses ode mě dostala na pár dnů dál, protože si myslíš, že v mé společnosti nedokážeš jasně uvažovat. Anastasie, já se cítím přesně tak. Když jsme spolu, všechno ostatní ztrácí význam - až takové pocity ve mně vyvoláváš. Chápu, že máš strach. Přísahám, že jsem se pokoušel nechat Tě na pokoji; věděl jsem, že jsi nezkušená, ale nikdy bych o Tebe tolik neusiloval, kdybych tušil, jak moc jsi nevinná - a přesto mě odzbrojuješ tak jako nikdo předtím. Například ten Tvůj e-mail - četl jsem ho znovu a znovu, jen abych dokázal pochopit Tvůj úhel pohledu. Tři měsíce je zcela nahodilé období. Můžeme se dohodnout třeba na šesti měsících nebo na roce. Jak dlouho by sis představovala? Řekni mi -kolik tě uklidní? Uvědomuju si, že pro Tebe náš vztah představuje velké riziko, jde o to, že si musím zasloužit Tvou důvěru, a Ty se mnou na oplátku musíš začít komunikovat, zvlášť když v tom někdy selžu. Zdáš se být tak silná a vyrovnaná, ale pak mi najednou napíšeš tohle a já Tě vidím úplně jinak. Musíme se vést vzájemně, Anastasie, a já nemám jiná vodítka, než právě Tebe. Je nutné, abys ke mně byla upřímná, pak můžeme společně najít způsob, jak bude naše dohoda fungovat.

Máš obavy, že nejsi dost submisivní. No, možná máš pravdu. Na druhou stranu, existuje místo, kde se tak chovat dokážeš - a to je herna. Zdá se, že je to jediné místo, kde mě necháš nad tebou převzít kontrolu, a zároveň jediné místo, kde děláš, co se Ti řekne. To jsi doslova vzorná. A pak - nikdy bych Tě nezbil do modrofialova. Jsem spíš pro růžovou. Líbí se mi Tvé vyzývavé chování, když jsme mimo hernu. Je to pro mě něco nového a osvěžujícího a nerad bych to měnil. Takže ano, řekni mi, co by sis pod pojmem „víc" představovala. Budu se snažit k tomu přistupovat s otevřenou myslí. Zatímco budeš v Georgii, pokusím se Ti dát trochu prostoru a držet se od Tebe zpátky. Těším se na Tvůj další e-mail. Tak si užívej. Ale ne zas moc. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Ty kráso! On napsal učiněné slohové cvičení, jako bychom byli zpátky ve škole - a většinu z toho správně. Když si ten dopis pročítám znovu, mám srdce až v krku a do postele se zavrtávám prakticky v objetí s laptopem. Udělat dohodu na rok? Já že mám moc nad ním?! Ježkovy oči, o tomhle budu muset ještě přemýšlet. Mám ho brát doslovně, jak řekla máma. On mě nechce ztratit - to už řekl dvakrát! Chce, aby nám to fungovalo. Ach, Christiane, to já přece taky! Pokusí se ode mě držet zpátky! Znamená to snad, že by se mu to nemuselo podařit? A najednou doufám, že to nedokáže. Chci ho vidět. Jsme bez sebe ani ne čtyřiadvacet hodin, a když si představím, že ho neuvidím ještě čtyři dny, zjišťuju, jak moc mi chybí. Jak moc ho miluju.

„Ano, zlato." Ten hlas je měkký a hřejivý. Plný lásky a šťastných vzpomínek na staré časy.

Na tváři cítím dotek ruky. Máma mě budí, omotanou kolem lapto pu, který k sobě pevně tisknu.

„Ano, drahoušku," pokračuje mírným zpěvavým hlasem, zatímco já se probouzím a orientuju a mžourám do narůžovělého světla soumraku. „Ahoj, mami." S úsměvem se protahuju.

„Za půl hodiny odjíždíme na tu večeři. Pořád chceš jít s námi?" ptá se laskavě.

„Jasně, mami, určitě," neúspěšně se pokusím potlačit zívnutí. „To je mi ale zázrak techniky," ukazuje na notebook.

A sakra.

„Ále. tohle?" pokouším se o nenucenou, mírně překvapenou lhostejnost.

Spolkne mi to? Od té doby, co jsem si pořídila „přítele", je nějaká vnímavější.

„To mi půjčil Christian. Myslím, že by se s tím dal pilotovat ra - ketoplán, ale já to používám jen na surfování po internetu a mailování."

Fakt - nic to neznamená. Chvíli si mě podezíravě prohlíží, pak si přisedá na postel a zasouvá mi pramen vlasů za ucho.

„Poslal ti e-mail?"

Sakra, sakra.

„Jjjo. " nenucenost se kamsi vytrácí a navíc cítím, jak červenám. „Možná mu scházíš, co?" „To doufám, mami." „A co ti psal?"

Sakra, sakra, sakra. Zoufale se snažím vzpomenout na něco přijatelného, co obsahoval ten mail a co bych mohla mámě říct. Jsem přesvědčená o tom, že nechce slyšet nic o dominanci, bondáži, ani roubících, což bych jí stejně nemohla vykládat kvůli Dohodě o mlčenlivosti.

„Popřál mi, ať si to tu užiju, ale prý to nemám přehánět."

„To zní rozumně. Nechám tě, ať se můžeš připravit, broučku." Skloní se a políbí mě na čelo. „Jsem tak ráda, že jsi tady, Ano. Že jsme spolu." A s tím láskyplným výrokem odchází.

Hmm, Christian a rozumný... Dvě slova, o kterých jsem byla přesvědčená, že se vzájemně vylučují, ale po tom posledním mailu myslím, že je nejspíš možné všechno. Zatřepu hlavou. Potřebuju nějaký čas, abych ta jeho slova strávila. Nejspíš po večeři - to už mu budu moct odepsat.

Lezu z postele, rychle si svlékám tričko a krátké kalhoty a upaluju do sprchy. Přivezla jsem si s sebou ty Kateiny šedé šaty s ramínkem kolem krku, které jsem měla na promoci. Je to jediné oblečení pro slavnostnější příležitosti, které tu mám. A co je dobré na té sauně tady - všechny faldy se vyvěsily, takže to do golfového klubu jistě postačí. Při oblékání otevírám notebook. Od Christiana nic nového, což je trošku zklamání. Ve spěchu mu píšu mail.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Nejsi nějaký výřečný?

Datum: 31.5.2011, 19:08 EST Komu: Christian Grey

Pane, v psaném projevu jste celkem upovídaný. Já teď musím vyrazit na večeři do Bobova golfového klubu a čistě pro Vaši informaci - protáčím při tom pomyšlení oči. Ale Vy a Vaše svrbící dlaň jste daleko, takže je moje zadnice v bezpečí - aspoň pro teď. Váš e-mail se mi moc líbil. Odpovím, jak jen budu moct. Už teď se mi stýská. Užijte si odpoledne, Vaše Ana

Od: Christian Grey Předmět: Tvoje zadnice Datum: 31.5.2011, 16:10 Komu: Anastasia Steeleová

Drahá slečno Steeleová,

jsem velmi rozrušen předmětem tohoto mailu. Přirozeně musím uznat, že je v bezpečí - aspoň pro teď.

Užijte si tu večeři, také mi chybíte, zvlášť Vaše zadnice a prořízlá pusa. Mé odpoledne bude nudné, prosvětlené pouze myšlenkami na Vás, jak protáčíte oči. Myslím, že jste to byla právě Vy, kdo mě moudře upozornil na to, že sám trpím tímto nepěkným zlozvykem. Christian Grey

Výkonný ředitel, který protáčí oči Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Protáčení očí Datum: 31.5.2011, 19:14 EST Komu: Christian Grey

Drahý pane Greyi,

přestaňte mi mailovat - snažím se připravit na tu večeři. Velmi mě při tom rozptylujete - dokonce i když jste na druhé straně kontinentu. Jo, a. kdo trestá Vás, když protočíte oči? Vaše Ana

Mačkám „Odeslat" a vzápětí se mi v hlavě vynořuje obrázek té ježibaby Robinsonové. Nedokážu si to ani představit - jak Christiana bije někdo starší než moje máma. Je to něco tak zvrhlého. A znovu přemýšlím o škodách, které napáchala. Cítím, jak se mi stahují rty do tvrdé přímky. Budu potřebovat nějakou panenku, do které bych mohla píchat špendlíky - tím bych se snad mohla aspoň částečně zbavit zlosti, kterou ve mně ta podivínka vyvolává.

Od: Christian Grey Předmět: Tvoje zadnice Datum: 31.5.2011, 16:18 Komu: Anastasia Steeleová

Drahá slečno Steeleová,

z mnoha důvodů dávám stále přednost mému předmětu mailu před Vaším. Je štěstí, že jsem svým vlastním pánem a nikdo mě nekárá. Kromě mé matky -příležitostně - a doktora Flynna. A Vás. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Já, a kárat? Datum: 31.5. 20II, 19:22 EST Komu: Christian Grey Drahý pane,

kdy jsem, prosím pěkně, měla tu drzost Vás kárat, pane Greyi? Myslím, že si mě

s někým pletete. což je velmi alarmující.

A teď už se opravdu musím strojit. Vaše Ana

Od: Christian Grey Předmět: Tvoje zadnice Datum: 31.5.2011, 16:25 Komu: Anastasia Steeleová

Drahá slečno Steeleová, děláte to neustále. Můžu Ti zapnout šaty? Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Z nějakého nepochopitelného důvodu na mě jeho slova doslova vyskočí z

monitoru a donutí mě zalapat po dechu. Hmm. tak on si chce hrát.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Mládeži do 18 let nepřístupno Datum: 31.5.2011, 19:28 EST Komu: Christian Grey

Byla bych radši, kdybys je rozepnul.

Od: Christian Grey

Předmět: Dávej pozor, co si přeješ.

Datum: 31.5.2011, 16:31 Komu: Anastasia Steeleová

JÁ TAKY!

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Už jsem celá zadýchaná Datum: 31.5.2011, 19:33 EST Komu: Christian Grey A pěkně pomalu.

Od: Christian Grey Předmět: Úpím Datum: 31.5.2011, 16:35 Komu: Anastasia Steeleová

Kéž bych byl u Tebe. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o. Od: Anastasia Steeleová Předmět: Skučím Datum: 31.5.2011, 19:37 EST Komu: Christian Grey KÉŽ BY

„Ano!" zavolá na mě máma, až z toho leknutím nadskočím. Kruci. Proč se cítím provinile?

„Už letím, mami."

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Skučím Datum: 31.5.2011, 19:39 EST Komu: Christian Grey Musím jít. Pozdějc, bejby.

Sbíhám do předsíně, kde už na mě čeká máma s Bobem. Máma při pohledu na mě svraští obočí.

„Zlatíčko, je ti dobře? Jsi nějaká červená."

„Je mi fajn, mami."

„Vypadáš úchvatně."

„Díky, to jsou Kateiny šaty. Líbí se ti?"

Zamračí se na mě.

„Proč nosíš Kateiny šaty?"

Ale... ne.

„Protože se mi líbí a jí ne," improvizuju rychle.

Zkoumavě se na mě zadívá, zatímco Bob dává najevo svou ne - dočkavost schlíplým hladovým pohledem.

„Zítra tě beru na nákupy," rozhoduje se máma. „Ale mami, to přece nemusíš. Mám haldy oblečení."

„Copak nemůžu udělat nic pro svou vlastní dceru? A pojď už, Bob umírá

hlady."

„To teda," postěžuje si Bob, zakrouží si dlaní na břiše a nasadí falešně ztrápený výraz.

Zahihňám se tomu, on na mě protočí panenky a všichni společně odcházíme. Později, když se ve sprše chladím pod proudem vlažné vody, přemítám o tom, jak moc se máma změnila. Když jsem ji na té večeři sledovala, zdála se být ve svém živlu: smála se a bavila mezi tolika přáteli z golfového klubu. A Bob byl tak pozorný a vřelý. vypadá to, že se k sobě výborně hodí. Mám z toho velkou radost. Navíc to znamená, že si o ni můžu přestat dělat starosti a nemusím se dál pokoušet předvídat její budoucí rozhodnutí. A že můžeme ty temné dny jejího Manželství Číslo Tři hodit za hlavu - Bob se o ni postará.

A navíc mi začala udílet rady. Odkdy se to děje? Od té doby, co jsem potkala Christiana. Proč?

Když jsem hotová, rychle se suším - už se nemůžu dočkat, až se vrátím k Christianovi. Čeká na mě jeho e-mail, ten, který odeslal před několika hodinami, hned poté, co jsem odešla na večeři.

Od: Christian Grey Předmět: Plagiátorství Datum: 31 .5.201 1 , 16:41

Komu: Anastasia Steeleová

Ukradlas mi hlášku. A nechala mě tu napospas. Užij si tu večeři. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová

Předmět: Zrovna Ty někoho obviňuj z krádeže! Datum: 31.5.2011,22:18 EST Komu: Christian Grey

Pane, zapomínáte, že to původně byla Elliotova hláška. Napospas čemu? Vaše Ana

Od: Christian Grey Předmět: Nedořešená záležitost Datum: 31.5.2011, 19:22

Komu: Anastasia Steeleová Slečno Steeleová,

konečně jste zpátky! Zmizela jste tak náhle - právě když se situace začala vyvíjet opravdu zajímavě.

Elliot není příliš originální. Taky to nejspíš někomu ukradl. Jaká byla večeře? Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Nedořešená záležitost? Datum: 31. 5. 2011, 22:26 EST Komu: Christian Grey

Večeře byla sytá. Měl bys ze mě radost, přecpala jsem se. Zajímavý vývoj? O čem to mluvíš?

Od: Christian Grey

Předmět: Nedořešená záležitost - stoprocentně! Datum: 31 . 5. 20 1 1 , 19:30 Komu: Anastasia Steeleová

Hraješ si na nechápavou? Mám dojem, že jsi mě požádala, abych Ti rozepnul šaty.

A já se tolik těšil, že to udělám. A jinak - jsem rád, že jíš. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: No. stále máme náš

víkend Datum: 31.5.2011,22:36 EST Komu: Christian

Grey

Samozřejmě že jím. To jen ta nervozita, kterou ve Tvé blízkosti cítím, mě zbavuje chuti k jídlu.

Jo, a nechápavá jsem vždy jen úmyslně, pane Greyi. určitě už jste na to přišel. ©

Od: Christian Grey Předmět: Už se nemůžu dočkat Datum: 31.5.2011, 19:40 Komu: Anastasia Steeleová

To si budu pamatovat, slečno Steeleová, a nepochybujte o tom, že toho využiji ve svůj prospěch.

Mrzí mě, jestli kvůli mně trpíte nechutenstvím. Myslel jsem, že ve Vás chuť ke konzumaci naopak vzbuzuji.

To říkám z vlastní zkušenosti, kterážto byla nadmíru potěšující. Převelice se těším na další takovou kratochvíli. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o. Od: Anastasia Steeleová Předmět: Jazyková akrobacie Datum: 31.5. 2011, 22:40 EST Komu: Christian Grey Že už si zase hrajete se slovníkem?

Od: Christian Grey Předmět: Přistižen Datum: 31.5.2011, 19:48 Komu: Anastasia Steeleová

Máte mě tak přečteného, slečno Steeleová.

Jdu na večeři s dávnou přítelkyní, už sedám za volant. Pozdějc, bejby. © Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings, s.r.o.

S jakou dávnou přítelkyní? Netušila jsem, že má Christian nějaké dávné přátele, kromě. ní. Zamračím se na monitor. Proč se s ní musí ještě vídat? Nečekaně mnou prostupuje hnusná a sžíravá zelená vlna žárlivosti. Chce se mi do něčeho praštit, nejlíp do paní Robinsonové. Naštvaně vypínám počítač a poroučím se do postele.

Měla bych mu už odpovědět na ten dlouhý e-mail z dnešního rána, jenže na něco takového jsem teď moc rozlícená. Copak Christian nevidí, co je ta saň ve skutečnosti zač? Pedofilka! Zha - sinám světlo, zírám do tmy a všechno se ve mně vaří. Co si to vůbec ta ženská dovoluje? Jak se opovažuje si prostě jen tak vybrat bezbranného puberťáka a.? Dělá to snad ještě? Proč se rozešli? v hlavě se mi rojí nejrůznější scénáře: Už toho měl dost. Ale proč by se s ní potom ještě přátelil? To samé ona - je vdaná? Rozvedená? Ježiši - má snad svoje vlastní děti? Nebo dokonce Christianovy děti? Zatímco mně se z toho pomyšlení zvedá žaludek, podvědomí ke mně otáčí svou ošklivou hlavu a posměšně po mně pokukuje. A co doktor Flynn, ví o ní?

Znovu se hrabu z postele a zapínám ten prokletý notebook. Jsem na válečné výpravě. Nervózně bubnuju prsty a čekám, až se rozsvítí modrá obrazovka. Spouštím vyhledávání obrázků na Googlu a do příslušného řádku zadávám „Christian Grey". V tu ránu je monitor posetý fotkami Christiana: tady v černé kravatě, tady v uhlazeném obleku, ježkovy oči - tady jsou Josého fotky z Heathmanu, v té bílé košili a flanelových kalhotách. Jak se mohly dostat na internet? Bože, on je fakt k sežrání.

Netrpělivě roluju dál: nějaké fotky s obchodními partnery, a tak dál - jedna fotka za druhou a na všech je ten nejfotogeničtější muž, kterého důvěrně znám. Důvěrně? Znám ho vůbec důvěrně? To spíš intimně. a počítám, že i tam je toho ještě dost k objevování. Vím, že umí být náladový, komplikovaný, zábavný, chladný, vřelý. bože, ten chlap je chodící protiklad. Klikám na další stránku. Na všech fotkách je sám. Vzpomínám si, jak se Kate zmiňovala, že nemohla najít žádný obrá zek, na kterém by byl s nějakou partnerkou - to proto se ho chtěla zeptat, jestli je gay. A pak najednou, na třetí stránce, jsem já. s ním. na promoci. Jeho jediná fotka s ženou. a jsem na ní já.

Ty bláho! Já jsem na Googlu! Prohlížím si nás dva spolu. Já tam mám překvapený výraz, vypadám nervózní a nesvá. Bylo to těsně předtím, než jsem souhlasila, že to s ním zkusím. A potom Chris tian, ten tam vypadá až neskutečně přitažlivě, klidně a vyrovnaně, a má na sobě tu kravatu. Zírám na něj, tak krásná tvář. Krásná tvář, která si možná právě teď vyměňuje pohledy se zatracenou paní Robinsonovou. Ukládám si ten obrázek do oblíbených a proklikávám se všemi dalšími osmnácti stránkami fotek. nic. Paní Robinsonová na Googlu není. Musím se dozvědět, jestli je teď s ní. Spěšně píšu Christianovi e-mail.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Vhodná společnost na večeři Datum: 31.5.2011,23:58 EST Komu: Christian Grey

Doufám, že jste si s přítelkyní tu večeři náležitě užili. Ana P.S.: Byla to paní Robinsonová?

Odesílám to a sklesle se ploužím zpátky do postele, rozhodnutá vyzpovídat Christiana ohledně jeho vztahu s tou ženskou. Na jednu stranu se chci dozvědět víc, ale na druhou bych nejradši zapomněla, že mi o tom vůbec říkal. A ještě ke všemu jsem to dostala. Nesmím si ráno zapomenout vzít prášek. Narychlo si to zaznamenávám jako upomínku do BlackBerry. Pokládám ho na noční stolek, lehám si a konečně upadám do neklidného spánku; s přáním, abychom byli ve stejném městě a ne dva a půl tisíce mil daleko.

Po dopoledni plném nakupování a odpoledni na pláži se máma rozhodla, že bychom měly strávit večer v baru. Zanecháváme Boba napospas televizi a samy vyrážíme do prvotřídního baru nejluxusnějšího hotelu v Savannah.

Upíjím už druhý Cosmopolitan. a máma třetí. Dává mi další přednášku o křehké mužské duši. Je to dost zneklidňující.

„Víš, Ano, muži si myslí, že cokoliv, co žena vypustí z úst, se musí řešit. Že to není jen nějaká beztvará myšlenka, kterou chceme jen tak nadhodit, chvíli si o ní povídat a pak na ni zapomenout. Muži milují akci."

„Mami, proč mi to vlastně vykládáš?" nedaří se mi skrýt rozladění. Takhle se chová celý den.

„Zlato, když ty mi připadáš tak bezradná. Nikdy sis domů nepřivedla kluka. S nikým jsi nechodila, ani když jsme bydleli ve Vegas. Myslela jsem, že bys to mohla dát dohromady s tím chlapcem ze školy, s Josém."

„Mami, José je jenom kamarád."

„Já vím, miláčku. Já zkrátka cítím, že se něco děje, a myslím, že mi neříkáš všechno." Upírá na mě pronikavý pohled, ve tváři se jí zračí mateřské obavy.

„Jen jsem si potřebovala udělat od Christiana trošku odstup, abych si urovnala myšlenky. to je všechno. Tak nějak mě oslňuje."

„Oslňuje?"

„Jo. Ale taky se mi po něm stýská," zamračím se.

Neozval se mi celý den. Žádný e-mail, nic. Mám cukání mu zavolat, abych se ujistila, že je v pořádku. Nejhorší představa je, že se připletl do nějaké bouračky; druhá nejhorší, že do něj paní Robinsonová zase zatnula ty svoje odporný drápy. Vím, že se to příčí zdravému rozumu, ale vypadá to, že pokud jde o ni, končí se mnou veškerá legrace.

„Zlato, musím si odskočit."

Mámina krátká nepřítomnost mi umožňuje další rychlou kontrolu BlackBerry. Snažila jsem se do něj tajně nakukovat celý den. No konečně! Odpověď od Christiana!

Od: Christian Grey Předmět: Společnost na večeři Datum: I. 6. 2011,21:40 EST Komu: Anastasia Steeleová

Přesně tak, byl jsem na večeři s paní Robinsonovou. Je to jenom stará

přítelkyně, Anastasie.

Už se na Tebe těším. Chybíš mi.

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Takže on opravdu byl na večeři s ní. Vzadu na krku se mi zježí všechny chloupky a tělem se mi provalí adrenalin okořeněný zlostí. Mé nejhorší obavy se staly skutečností. Jak jen mohl? Jsem pryč teprve dva dny a on už utíká k té ďábelské mrše.

Od: Anastasia Steeleová

Předmět: STARÁ společnost na večeři

Datum: 1.6.2011, 21:42 EST

Komu: Christian Grey

Není to jenom stará přítelkyně.

Našla si snad dalšího puberťáka, do kterého by zabořila své tesáky? Byl jsi pro ni už příliš starý?

To je ten důvod, proč se váš vztah rozpadl?

Posílám to, právě když se máma vrací. „Jsi nějaká bledá, Ano. Co se stalo?" Zavrtím hlavou.

„Nic. Dáme si další drink," prohlásím umanutě.

Překvapeně nakrčí čelo, ale pak vzhlédne, upoutá pozornost jednoho z číšníků a ukáže na naše skleničky. On kývne. Chápe univerzální posunkovou řeč: „Ještě jednou to samé." Než se spolu takhle dohodnou, honem se znovu dívám do BlackBerryho.

Od: Christian Grey Předmět: Dávej si pozor.

Datum: 1.6. 2011, 21:45 EST Komu: Anastasia Steeleová

To není věc, kterou bych chtěl rozebírat v e-mailech. Kolik těch

Cosmopolitanů ještě hodláš vypít?

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Proboha. On je tady!