Päťdesiat odtieňov sivej (CZ) 2012 16. kapitola

Kapitola 16

Okolní svět pozvolna útočí na mé smysly a - páni, ten útok stojí za to. Jako bych se vznášela, ruce i nohy nám měkké a bezvládné a jsem úplně vyčerpaná. Ležím na něm, hlavu položenou na jeho hrudi, a cítímjeho božskou vůni. Čistou vůni čerstvě vypraného prádla, drahého sprchového gelu a tu nejlepší, nejomamnější vůni, která se na celé širé planetě vyskytuje. Christanovu Nechci se pohnout, chci vdechovat ten elixír už navěky. Přitulím se k němu obličejem a přeju si, aby mezi námi nebylo to tričko. Ajak se do mého těla zvolna vrací rozum a cit, roztáhnu prsty na jeho hrudi. To je vůbec poprvé, co se ho tam dotýkám Je pevný. silný. Prudce vystřelí ruku a popadne tu mou, ale pak ten švih zmírní tím, že si ji přitáhne k ústům a něžně mě políbí na kloubky prstů. Přetáčí se i se mnou, takže se na mě teď dívá shora. „Nesahat," vydechne a lehce mě políbí.

„Proč nemáš rád, když se tě někdo dotýká?" zašeptám s pohledem upřeným

do jeho mírných šedých očí.

„Protože se mnou život vyjebal, Anastasie. Všechno, co ze mě zbylo, je

padesát různých odstínů šedi." Uf... jeho upřímost mě úplně odzbrojila Jen oněměle zamrkám „Můj vsfijp do života byl velmi drsný. Nechci tě zatěžovat detaily. Prostě na

mě nesahej." Otře se špičkounosu o tenmůj, vyklouzne ze mě a posadí se. „Myslím, že tímtojsme ukončili základní výcvik Jaké to bylo7' Najednou zní tak věcně a zároveň vypadá, že je sám se sebou velmi

spokojený. Jako by si odškrtnul další položku na seznamu. Ajá se stále nemůžu vzpamatovat z té poznámky o tvrdém vstupu do života. To je tak frustrující -nutně potřebuju vědět víc. Ale on mi to neřekrie. Skláním hlavu ke straně, jako to dělává on, a s vynaložením maximálního úsilí se na něj usměju

„Když budeme na chvíli předstírat, že věřím tomu, žes mi nakonec přenechal kontrolu.. No, nediv se, zapomínáš na můj výborný prospěch," uculím se skromně. „Ale děkuju i za tu iluzi."

„Slečno Steeleová, vy nejste jenom hezká tvářička. Doteď jsi měla celkem šest orgasmů a na všech mám zásluhujá," chvástá se, už zase hravý.

Rudnu a zároveň vyjukaně zamrkám Christian do mě zapichuje podezíravý pohled. Ten má teda přehled! Svraští obočí

„Je snad něco, co bys mi chtěla říct?" Jeho hlas zní najednou přísně.

Nakrčím čelo. A do háje.

„Dnes kránu se mi zdál sen"

„A?" Nespouští ze mě oči.

Ach jo. Nejsem náhodou v průšvihu?

„Měla jsem v něm orgasmus." Házím si předloktí přes oči. On mlčí Vykouknu na něj zpod své ruky - tváří se pobaveně. „Ve spánku?" „Vzbudilo mě to."

„Tak o tomnepochybuju O čem se ti zdálo?" Sakra.

„O tobě." „Co jsem dělal?"

Znovu si dávám ruku přes obličej. Ajako malé dítě se snažím předstírat, že když ho nevidím, nemůže vidět ani on mě.

„Anastasie, oojsem dělal? Znovuuž se tě ptát nebudu" „Měsjezdecký bičík" Nadzdvihuje mi paži.

„Opravdu?"

„Jo." To už jsem karmínově rudá.

„Takto neztrácej naději," prohodí povzbudivě. „Mánjichhnédněkolik"

,Hnědý? Ze zaplétané kůže?"

Zasměje se. „Ne, ale určitě bych takový sehnal."

Skloní se a letmo mě políbí, pak vstane a sbírá své boxerky. Ale ne... on odchází. Rychle kontroluju čas -je teprve 9.40. Taky vyskakuj u z postele, chvatně si oblékám volné kalhoty na doma a košilku, sedám si zpátky v tureckém sedu a dál ho sleduju Nechci, aby odešel. Co bych tak mohla udělat?

„Kdy máš periodu?" zastavuje tokmýchmyšlenek

Cože?!

„Tyhle věci nenávidím," zabručí. Zvedne ruku s použitým kondomem, pak ho položí na podlahu a vklouzne do džin

„Tak kdy?" upomíná mě, když neodpovídám, a vyčkávavě se na mě zahledí. Jako by očekával můj názor na počasí To snad.. vždyť je to osobní!

„Příští týden" Očima skenuju své ruce.

„Je potřsba, aby sis vybrala nějakou antikoncepci."

Je tak panovačný. Zvedám k němu prázdný pohled. Sedá si zpátky na postel a nandává si ponožky a boty. „Máš na to doktora?"

Zavrtímhlavou Jsme zpátky u fúzí a obchodování; další obrat vnáladě o sto osmdesát stupňů. Zamyšleně pokrčí čelo.

, „Můžu ti domluvit mého, aby tě přišel prohlédnout k tobě domů - v neděli ráno, předtím než půjdeš za mnou Nebo tě může prohlédnoutu mě. Co ti vyhovuje víc?"

A pak že mě nebude do ničeho nutit. To je další věc, za kterou zaplatí. i když, tohle je pro jeho prospěch.

„Spíš u tebe." Takže ho vneděli určitě uvidím „Dobře. Dám ti vědět, vkolik" „Už odcházíš?"

Nechoď. zůstaň se mnou, prosím.

„Ano." Proč?

Jak se dostaneš zpátky?' hlesnu „Vyzvedne mě Taylor."

„Můžu tě odvéztjá Mámkrásné nové auto."

Zadívá se na mě ajeho pohled roztává.

„To zní lákavě. Ale myslím, že na tojsi trochu moc pila"

„Opiljsi mě schválně?"

„Ano." „Proč?"

„Protože o všem moc přemýšlíš a jsi skoupá na slovo, stejně jako tvůj nevlastní otec. Stačí ti kapka vína a rozpovídáš se, a já potřebiji aby ses se mnou bavila upřímně. Jinakjsi zamlklá a já netuším, co se ti honí hlavou In vino veňtas, Anastasie."

,A ty si myslíš, žejsi ke mně vždycky upřímný?"

„Snažím se." Najednou zostražití „Tohle bude fungovat jedině, pokud k sobě budeme upřímní"

„Chtěla bych, abys tu zůstal a použil tohle." Zvedám ten druhý kondom Usměje se, oči mu ožívají pobavením

„Anastasie, dnes už jsem překročil příliš mnoho mezí Musím jít Uvidíme se v neděli Budu pro tebe mít připravenou přepracovanou smlouvu a pak už si můžeme opravdu začít hrát"

„Hrát?"Do háje zelenýho. Srdce mi skáče rovnoudo krku „Rád bych s tebou sehrál scénku Ale to neudělám, dokud ne- podepíšeš ajá si nebudu jistý, žejsi připravená."

„Aha Takže bych to mohla protahovat, kdybych nepodepsala"

Chvíli si mě zadumaně měří a pak se murty roztáhnou do širokého úsměvu

„No, to bys asi mohla, ale mně by pak z toho napětí mohlo přeskočit'' „Přeskočit? Jak?" Má vnitřní bohyně se probouzí a věnuje mu svou plnou pozornost Zvolna pokývá hlavou a pak se provokativně zakření. „MáL bych být opravdu zlý." Ten jeho úšklebek je nakažlivý.

„Jak, zlý?"

„No, znáš to, exploze, automobilové nehody, únosy, věznění." „Ty bys mě unesl?" „Ó ano," zazubí se.

„Adržel mě proti mé vůli?" Ježiši, to je tak žhavý! „Přesně tak," kývne. „Apakuž by se jednalo o NUM 24/7." „Teďjsi mě ztratil," vydechnu Srdce mi divoce buší. .Myslí to vážně? „Neomezené uplatnění moci. Dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu" Oči mu svítí a vzrušení z něj sálá až ke mně. U všech svátých!

„Takže nemáš na vybranou," prohlásí s hranou vážností.

„Očividně." Taky nedokážu udržet vážný tón a navíc obracím oči v sloup.

,Ae, ale, Anastasie Steeleová, opravdujste na mě právě protočila oči7'

A kruci.

„Ne," vykviknu

„Já myslím, že ano. Cojsem říkal, že s tebouprnovedu, když to uděláš znovu7' Sakra. Sedá si zpátky na kraj postele. „Pojď sem," vyzývá mě mírně.

Blednu Ježiši. on to myslí vážně. Jenna něj nevěřícně zírám, neschopná pohybu „Ještějsem nepodepsala^A špitnu

,Ríkl jsem ti, co udělám A já držím své slovo. Nejdřív ti naplácám a pak tě ošukám Velmi rychle a velmi tvrdě. Zdá se, že ten kondomnakonéc budeme potřebovat"

Jeho hlas je tichý, výhružný a zatraceně sexy. Vnitřnosti se mi svíjí mocnou a neodbytnou touhou. Upřeně mě sleduje, v očích mu divoce plane. Váhavě rozplétám nohy. Neměla bych utéct? A je to tu; náš vztah balancuje na ostří nože. Právě teď a právě tady. Nechám ho, aby to udělal, nebo řeknu ne a bude konec? Protože vím, že právě to se stane, když řeknu ne. Udělej to! škemrá úpěnlivě vnitřní bohyně. Podvědomí je dočista paralyzované, stejně jako já.

„Já čekám," řekne prostě. „A trpělivost nepatří mezi mé ctnosti."

Pro lásku boží, to je vzrůšo. Prudce oddychuj u, mám strach, jsem vzrušená Krev se mi valí žilami, nohy mámjako z rosolu Pomalu se kněmu kradu, ažjsem těsně u něj.

„Hodná holka," pochválí mě. „A teď se postav."

Kčertu. nemůže tohle nějak přeskočit? Nejsem si jistá, jestli se udržímna nohách Opatrně si stoupám Nastavuje dlaň ajá mu do ní vkládám kondom A pak po mně bleskově hrábne a strhává si mě přes koleno. Jedním plynulým pohybem se natáčí, takže mám horní polovinu těla na posteli vedle něj. Pravou nohu si přehazuje přes obě mé a levým předloktím se zapírá o má bedra. teď už se nemůžu ani hnout No ty bláho.

,Zvedni ruce a polož sije vedle hlavy," přikazuje mi

Bez zaváhání ho poslechnu

„Proč to dělám, Anastasie?" ptá se tiše.

„Protožejsemna tebe pootočila oči," sotva ze sebe vymáčknu

„Myslíš si, že je to slušné?"

„Ne."

„Uděláš to znovu?"

„Ne."

„Naplácám ti pokaždé, když to uděláš, rozumíš?"

Velmi pomalu mi stahuje kalhoty. Ježiši, to je nedůstojné. Nedůstojné a děsivé a žhavé. Dělá z toho hotové drama Srdce cítím až v krku - málem se nemůžu ani nadechnout. Sakra, bude to bolet?

Christian pokládá ruku na mou holou kůži, mazlí se s ní, hladí ji a krouží po ní celou plochou své dlaně. A pak ta dlaň najednou mizí.. a on mě poprvé udeří - silně.Au! V reakci na tu bolest prudce rozevírám oči a pokouším se zvednout, ale Christian zapírá loket mezi mé lopatky a nedovolí mi to. Znovu mě laská tam, kde mě předtím uhodil, ajá slyším, jak se mu změnil dech - je hlasitější, drsnější. Apakmě udeří znovu, a znovu, vrychlém sledu Do háje, to fakt bolí! Nevydávám ze sebe ani hláskujen obličej mám zkřivený bolestí A pokouším se před těmi ranami uniknout - povzbuzena adrenalinem, který se prudce šíří celým mým tělem

„Necukej sebou," zavrčí. „Nebo to bude trvat dýl."

Znovu mě tře dlaní a následují další údery. Stává se z nich rytmický vzorec: laskání, hlazení a prudká rána Musím se zkoncen- tovat, abych to vydržela Myslet nedokážu na nic,jen vstřebávámty těžko snesitelné pocity. Nikdy mě neuhodí do stejného místa dvakrát po sobě - snaží se tu bolest rozložit

„Aaau!" vykřiknu při desáté ráně. Ani si neuvědomuju, že je v duchu

počítám „Teprve se rozehřívám"

Plácne mě znovu a pak mě něžně polaská. Kombinace té pichlavé bolesti a jeho jemného mazlení je otupující. Zase mě udeří. je čím dál těžší to snést. Tváře mě bolí od toho, jak je křečovitě napínám Jemně mě pohladí a přichází další rána Znovu vykřiknu „Tady tě nikdo neuslyší, bejby, jenjá"

Apleskne mě zas. aznovu Někde vkoutku duše se ozývá touha žadonit, abyuž přestal Ale neudělám to. Takové uspokojení mu dopřát nehodlám Pokračuje dál v neúprosném tempu. Zakřičím ještě šestkrát. Celkem osmnáct ran. Mé tělo zpívá, rezonuje v odpovědi na jeho nemilosrdný útok

„Stačí," vydechne chraplavě. „Dobrá práce, Anastasie. Ateď si s tebou zašukám"

Jemně mě hladí ajá cítím, jak mi kůže pod jeho dlaní přímo hoří, když ji krouživými pohyby tře stále dokola a přitom se posouvá stále níž, až do mě nečekaně vniká dvěma prsty, čímž mě totálně překvapí. Když se ten nový nájezd probije skrz mé otupělé smysly, zalapám po dechu „Vnímáš to? Vidíš, jak moc se to tvému tělu líbí, Anastasie? Jsi celá vlhká, jen kvůli mně." V jeho hlase zaznívá skoro posvátná úcta Rozhýbe své prsty vrychlém sledu pohybů.. dovnitř, ven Zakňourám Ne, to už ne. Apak, mjedToiysoupryč... a zanechávají mě napospas touze. „Příště tě přiměju si to odpočítat Kdepak máme ten kondom?"

Natahuje se pro něj ajemně mě nadzdvihne a posune dál na postel. Zaslechnu, jak si rozepíná zip, a vzápětí trhání fólie.

Svléká mi kalhoty, zvedá mě do polohy na všech čtyřech a jemně hladí mé teď velmi bolavé hýždě.

„Teď si tě vezmu. Smíš vyvrcholit," zamumlá zastřeně.

Prosím?! Jako bych měla na vybranou.

A pak už je ve mně, rychle a úplně. Hlasitě zavzdychám. Začíná se pohybovat, proniká do mě a ve zběsilém intenzivním tempu naráží do mé rozbolavělé kůže. Ten pocit je víc než silný; drsný, ponižující a šokující. Má mysl je úplně zpustošená, jakoby oddělená od zbytku těla, dokážu se soustředit jenom na to, co se mnou právě dělá. A to, jak mě nutí vnímat to známé napětí, které se uvnitř mě koncentruje, které získává na intenzitě. To snad ne! Ms vlastní tělo mě zrazuje a exploduje v intenzivním, zničujícím orgasmu

„Ach, Ano!" vykřikne, když dosáhne toho svého a přitom mě k sobě pevně tiskne. Pak se celý zadýchaný hroutí vedle mě, prudkým pohybem si mě strhává do náruče a schovává obličej do mých vlasů, svírá mě jako o život

„Bože, bejby," dostává ze sebe zadýchaně. „Vítej do mého světa"

Ležíme a společně lapáme po vzduchu, čekáme, až se náš dech zklidní. Něžně mě víská ve vlasech Už zase jsem na jeho hrudi Tentokrát ale nemám sílu zvednout ruku a dotknout se ho. Páni... já to přežila! Nebylo to zas tak zlé. Nesu to mnohem klidněji, než bych čekala Má vnitřní bohyně padla tváří k zemi. aspoňje chvíli zticha Christian mi zaboří obličej ještě hlouběji do vlasů a zhluboka vdechuje jejich vůni

„Vedla sis dobře, bejly," zašeptá ajá z jeho hlasu slyším tiché uspokojení. Jeho slova se kolem mě ovíjí jako nadýchaný ručníkhotelu Heathrnan -jsem tak ráda, žeje šťastný.

Dvěma prsty zatáhne za ramínko mé košilky „V

tomhle spíš?" optá se mírně.

„Ano," vydechnu ospale.

„Ty patříš do hedvábí a saténu, krásko. Beru tě na nákupy."

„Mně to takhle vyhovuje," zamručím a marně se snažímznít pobouřeně.

Políbí mě na temeno hlavy.

„To si ještě povíme," zamumlá.

Ležíme takještě několik minut, nebo hodin, kdoví, ajá snad dokonce chvíli poklimbávám „Už musím jít," poruší ticho, nadzdvihne hlavu a zlehka mi přitiskne rty na čelo. „Jsi v pořádku?" zjišťuje tiše.

Zamýšlím se nad tím Bolí mě zadek Tedy, právě teď je spíš vjednom ohni. A kromě toho, že jsem k smrti unavená, se překvapivě cítím. blaženě. To zjištění je pokořující a nečekané. Nerozumím tomu

„Jsem," hlesnu Víc se ktomuprostě nechci vyjadřovat Christian se zvedá.

„Kde máš koupelnu?"

„Na chodbu a doleva"

Sbírá i ten druhý kondom a odchází z pokoje. Toporně si stoupám a znovu oblékám kalhoty. Trochu nepříjemně se mi otřou o přecitlivělou kůži Jsem z té své reakce tak zmatená. Pamatuju si, jak mi říkal - už přesně nevím kdy -, že se po pořádném výprasku budu cítit lip. Jak to, že to tak je?! To opravdu nechápu. Je to zvláštní, ale měl pravdu. Ne, nemůžu říct, že bych si ten zážitek zrovna vychutnala Vlastně bych ještě pořád byla ochotná udělat cokoliv, abych se mu vyhnula Jenže teď. mám ten zvláštní, doznívající a intenzivní pocit klidu. Skládám si hlavu do dlani Prostě tomu nerozumím

Christian se vrací Nezvládám se mu podívat do očí, a tak pohledemzkoumám své ruce. „Našel jsem tam dětský olej. Ukaž, namasfruju tě s ním"

Cože?

„Ne. Budu v pohodě."

, Anastasie," pronese varovně ajá mám chuť obrátit oči v sloup, ale rychle si to rozmýšlím

Vstoje se otáčím čelem k posteli. On si vedle mě sedá a zase mi opatrně stahuje kalhoty. Nahoru a dolů, jako děvka spodničku, poznamená jízlivě mé podvědomí. V duchu ho posílám někam. Christian si nalévá olejíček do dlaně a pak mi ho zlehka vtírá do kůže. Z odličovače make-upu se rázem stává uklidňující balzám na zmydlený zadek - kdo by si pomyslel, že je to takový všelék?

„Mít ruce na tvém těle, to se mi líbí," prohodí ajá v duhupntakám - taky se mi to líbí.

„Aje to," řekne, když je hotový, a s citem mě znovu obléká Vrhám letmý pohledna hodiny. Pojedenácté. „Už půjdu"

„Vyprovodím tě." Stále se na něj nedokážu podívat

Bere mě za ruku a odvádí ke vchodovým dveřím Kate naštěstí ještě není doma Nejspíš bude na večeři s rodiči a Ethanem Jsem opravdu ráda, že tu nebyla a nenaslouchala zvukům mého výprasku.

„Neměl bys zavolat Taylorovi?" ptám se Christiana, aniž bych mu pohlédla do očí

„Taylor tu na mě čeká už od devíti. Podívej se na mě," dožaduje se měkce.

Přiměju se k tomu, a když se mi to podaří, spatřím vjeho očích úžas.

„Tys neplakala," vydechne a prudce si mě strhává do náruče k vášnivému polibku. „V neděli," šeptne mi do rtů. Aje vtom zároveň příslib i hrozba

Sleduju ho, jak odchází po chodníku a nastupuje do velkého černého audi Ani se neohlédne Zavírám dveře a bezradně postávám v obýváku domu, ve kberérnbych měla strávit už jen dvě noci. V domě, ve kterémj sem žila šťastně skoro čtyři roky... a přesto se tu, poprvé za tu dobu, cítím osamělá a nesvá, nešťastná ve své vlastní společnosti Opravdujsem se tolik změnila? Mac dobře vím o té studni plné slz, co se nachází těsně pod mým otupělým povrchem. Co to jenom dělám? Vrcholem ironie je, že si ani nemůžu sednout, abych si pořádně pobrečela. Budu u toho muset stát Vím, že užje pozdě, ale rozhoduju se zavolat mámě.

„Jak se máš, holčičko? Jaká byla promoce?" spouští nadšeně do telefonu. Její hlas je jako balzámna mou duši i tělo. „Promiň, že volám tak pozdě," kuňknu Zarazí se.

„Ano? Co se děje?" ptá se smrtelně vážně. „Nic, mami. Jenjsemtě chtěla slyšet" Na chvíli se odmlčí

„O co jde, Ano? Prosím, řekni mi to," zjišťuje měkkým, ukidňujícm hlasem Vím, že má o mě starost Nikým nevítané slzy mi začínají stékat po tvářích V posledních dnech se to děje nějak často.

„Prosím, Ano," vyzývá mě znovu a já slyším, že je stejně sklíčená jako já

„Achjo, mami.. je v tonjédénnulž."

„Co ti provedl?" vyhrkne se zjevným znepokojením vhlase. „Ale takto není" Vlastně je... Achjo. Nechci ji děsit Právě teď sejen potřebuju o někoho opřít.

„Ano, prosím, ty mě děsíš."

Ztěžka se nadechnu „Tak nějak jsem se do něj zamilovala, ale on je tak jiný ajá nevím, jestli bychom spolu měli být"

„Ach, zlatíčko. Přála bych si být teď u tebe. Je mi tak líto, že jsem prošvihla tvou promoci.. Konečně ses do někoho zamilovala Holčičko, muži jsou... hrozně odlišní Je to jiný druh, drahoušku Jak dlouho se znáte?"

Christkoje stoprocentně jiný druh... z jiné planety.

„Ehm, zhruba tři týdny, nebo taknějak"

„Ale zlato, to je jako nic. Za takovou chvilku přece není možné někoho poznat Prostě do toho neskákej p° hlavě a drž si ho trochu od těla, dokud si nebudeš jistá, že je pro tebe dost dobrý."

Páni. máma mě s tím svým šestým smyslem dost znervózňuje, jenže tentokrát s ním přichází příliš pozdě. Jestli je pro mě dost dobrý? To je zajímavý úhel pohledu. Až dotéďjsem se zaobírala jenom tín,jéstlljsen dost dobrájá pro něj.

, Holčičko, zníš tak nešťastně. Přijeď domů - přijeď nás navštívit Stýská se mi po tobě, zlato. Bob tě taky hrozně rád uvidí. Aspoň získáš nějaký odstup a třeba i nadhled. Potřebuješ si odpočinout Pracovalas teď tak tvrdě."

Božínku, to zní lákavě. Utéct do Georgie. Trochu se opálit, popít pár koktejlů. Načerpat máminu dobrou náladu. schoulit sejí do náruče.

„V pondělí mám v SeaUl! dva pracovní pohovory."

„No teda, tojsou skvělé zprávy!"

Otevírají se dveře a v nich se objevuje Kate. S úsměvem, který mizí, jakmile

si všimne, že jsem ubrečená.

„Mami, už musím končit O té návštěvě popřemýšlím Děkuju"

, Holčičko, prosím tě, nenech ho, aby se ti dostal pod kůži Na to j si ještě moc

mladá. Prostě si užívej." „Jasně, mami, mám tě ráda"

„Achjo, Ano, já tebe taky, strašně moc. Dávej ^m sebe pozor, zlato." Zavěšuju a otáčím se na Kate, která mě váhavě sleduje.

„To tě ten nechutně bohatej sviňákzase rozhodil?" „Ne. taktrochu.. ehm... vlastně jo."

„Prostě mu řekni, ať se jde vycpat, Ano. Od chvíle, cos ho poznala, je to s tebou jako na houpačce. Takhle jsem těještě nikdy neviděla"

Svět Katherine Kavanaghové je velmi jednoduchý, černobílý. Ne jako ten můj, který je plný záhad, mánejasné kontury amdlé našedlé barvy. Vítej do mého světa.

,Posaď se, pnomlhlvíne si Dáme si trochu vína Aha, vy jste měli šampaňské." Podrobně zkoumá láhev. „Azdá se, že nějaké dobré."

Chabě se na ni usměju a znepokojeně loupnu očima po gauči Obezřetně se k němu blížím Hmm... sezení.

„Jsi v pořádku?"

„Upadlajsem a narazila si přitom zadek"

Samozřejmě ji ani nenapadne se mě zeptat na okolnosti pádu, protože patřím mezi lidi s nejhorší koordinací pohybů ve státě Washington Nikdy by mě nenapadlo, že to budu považovat za požehnání.

Opatrně dosedám, příjemně překvapená, že je to v pohodě, a znovu obracím pozornost ke Kate. Jenže má mysl odplouvá zpátky do hotelu Heathman.. .Kdybys byla moje, nesedla by sis týden na zadek, po tom, cos včera provedla, " řekl tehdy. A všechno, na co jsem se tenkrát dokázala soustředit, bylo -jak se státjeho. A přitom v té větě byla obsažena všechna varování, jenže já byla příliš natvrdlá a okouzlená, než abych si toho všimla

Kate se vrací do obýváku s lahví červeného a omytými čajovými šálky.

„Tak tady to máme." Podává mi hrnek s vínem Nechutná tak dobře jako

Bolly.

„Ano, jestli se nechce vázat, pusť ho k vodě. I když těm jeho problémům se závazky nerozumím V tom stanu od tebe nedokázal odtrhnout oči, sledoval tě jako dravec. Řekla bych, že je tebou úplně posedlý, ale možná to dává najevo zvláštním způsobem"

Posedlý?! Christian? Dává to najevo zvláštním způsobem? To bych teda řekla.

„Kale, to je složité. Jak ses vlastně měla7' zajímám se.

O tomhle nemůžu s Kate mluvit, aniž bych něco vyzradila Ale stačila jedna otázka a Kate se chytla Je tak uklidňující sedět a naslouchat jejímu normálnímu štěbetáni Horká novinka je, že až přijedou z dovolené, mohl by s námi začít bydlet Ethan Bude to legrace - je s ním sranda Jenže pak se zamračím..

Mámtakový dojem, že se to Christianovi nebude zamlouvat Ale co... má smůlu. Bude to prostě muset skousnout Mám už v sobě pár šálků vína, když se rozhoduju to odpískat. Byl to zatraceně dlouhý den. Kate mě sevře v náručí a pak shrábne telefon a jde volat Elliotovi

Po vyčištění zubůještě kontroluju poštu Přišel mi email od Christiana

Od: Christian Grey

Předmět: Ty

Datum: 26. 5. 2011,23:14 Komu: Anastasia Steeleová Drahá slečno Steeleová,

jste zkrátka mimořádná. Nejkrásnější, nejinteligentnější, nejvtipnější a

nejstatečnější žena, jakou jsem kdy poznal.

Vezměte si Advil - to není žádost.

A už nesedejte do toho auta. Dozvěděl bych se o tom.

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Jak, nesedat do auta?! Rychle naťukám odpověď.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Lichotky Datum:

26.5.2011,23:20 Komu: Christian Grey Drahý pane Greyi,

s pochlebováním se u mě daleko nedostanete, ale protože už jste byl všude, je

toto tvrzení sporné.

Brouka budu muset odvézt do servisu, abych ho mohla prodat, takže zdvořile odmítám přijmout Vaše nesmyslné rozkazy. Červené víno je za všech okolností lepší než Advil. Ana

P.S.: Rákosky jsou pro mě rozhodně KRAJNÍ mezí.

Mačkám „Odeslat".

Od: Christian Grey

Předmět: Frustrující ženy, které neumí přijímat komplimenty

Datum: 26. 5. 2011, 23:26

Komu: Anastasia Steeleová

Drahá slečno Steeleová, já Vám nepochlebuji.

Měla byste jít do postele.

Přijímám Váš dodatek ke krajním mezím.

Nepijte příliš.

O Vaše auto se postará Taylor a také ho prodá za slušnou cenu. Christian Grey Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová

Předmět: Taylor - Je tím pravým na takovou práci? Datum: 26. 5. 2011,23:40 Komu: Christian

Grey

Drahý pane,

fascinuje mě, že s klidem necháte svou „pravou ruku" řídit mé auto, když to nedovolíte ženě, se kterou příležitostně šukáte.

Jak si mohu být jistá, že je Taylor způsobilý k tomu, aby utržil za zmiňované auto slušnou cenu?

Kdysi dávno - pravděpodobně předtím, než jsem Vás poznala - jsem byla

pověstná svými nekompromisními postoji při vyjednávání.

Ana

Od: Christian Grey Předmět: Dávej si pozor!

Datum: 26.5.2011,23:44 Komu: Anastasia Steeleová

Drahá slečno Steeleová,

beru v potaz, že je to CERVENE VINO, co z Vás mluví, a že jste měla velice dlouhý den. I tak mám ale nutkání vrátit se a ujistit, že si nesednete celý týden a ne jenom dnes večer.

Taylor je armádní vysloužilec a je schopný řídit cokoliv od skútru až po

Shermanův tank.Vaše auto pro něj nepředstavuje žádné riziko.

A vyprošuji si, abyste se označovala za „ženu, se kterou příležitostně šukám",

protože, abych byl upřímný, mě to přivádí k NEPRICETNOST1. A věřte, že

byste mě opravdu neměla ráda, když jsem nepříčetný.

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Sám si dávej pozor Datum: 26.5.2011,23:57 Komu:

Christian Grey Drahý pane Greyi,

stejně si nejsem jistá, jestli Vás vůbec mám ráda. Zvlášť v tuto chvíli. Slečna Steeleová

Od: Christian Grey Předmět: Sám si dávej

pozor Datum: 27.5.2011,00:03 Komu:

Anastasia Steeleová Proč mě nemáš ráda? Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o. Od: Anastasia Steeleová Předmět: Sám si dávej pozor Datum: 27.5.2011,00:09 Komu: Christian Grey Protože se mnou nikdy nezůstaneš.

Tak, a má o čem přemýšlet Zavírám notebook se zadost:lJCirěním, které mě zas tak netěší, a lezu si do postele. Zhasínám lampičku a jen tak zírám do stropu. To byl ale dlouhý den, plný emocí, které stndalyjedm druhou Bylo tak fajn zase vidět Raye. Vypadal dobře a kmému překvapení mi schválil Christiana Ty jo, a Kate a tajejí záškodmcká akce. A dál, poslouchat, jak Christian mluví o tom, že hladověl. Co za tím vším bude? Bože, a to nové auto. Dokonce jsem o něm neřekla ani Kate. Co si to Christian usmyslel?

A pak. dnešní večer. On mě opravdu uhodil. Nikdy v životě mě nikdo neuhodil Do čeho jsem se to jenom namočila?

Slzy zadržované už od Kateina příchodu mi začínají zvolna stékat po tvářích až do uší. Zamilovala j sem se do někoho, kdo je citově naprosto vyprahlý a nakonec mi ublíží - to prostě vím do někoho, s kým podle jeho vlastních slov život vyjebal Proč je takový? Musí být hrozné s tím žít. Jen pomyšlení, že jako malé dítě čelil nějaké nesnesitelné krutosti, spouští stavidla dalším přívalům slz. Kdyby byl normální, třeba by tě ani nechtěl, přisazuje si mé podvědomí jedovatě. A já někde v srdci cítím, že to tak je. Otáčím se a nechávám tu hráz, která zadržovala zbylé slzy, provalit.. poprvé po dlouhých letechnekontrolovatelně vzlykám do polštáře.

Aznenadáníjsemz toho zatmění vyrušena KatéiAýmkřiken.

„Co si kruci myslíš, že tady děláš?"

„Ne, to teda nemůžeš!"

„Cos jí sakra provedl tentokrát?"

„Od té doby, co tě poznala, jenom brečí. "

„Nemůžeš si sem jen tak.!"

Do mého pokoje vráží Christian a bez varování rozsvěcí stropní světlo, takže v tom prudkém oslnění nevidomě mžourám.

,Pomsta, Ano" zhrozí se. Zhasíná a v tom okamžení je umě.

„Co tady děláš?" vyrážím ze sebe mezi jednotlivými vzlyky. Do háje, nedokážupřestat brečet.

Rozsvěcí malou lampičku, čímž mě znovu přinutí zamžikat Kate si stoupá do dveří.

„Chceš, abych odsud toho kreténa vyhodila?" ptá se a přitom z ní vyzařuje termonukleární nenávist.

Christian nevěřícně zvedá obočí, nepochybně vyvedený z míry tím nelichotivým přízviskem, kterýmho počastovala, i otevřeným projevem nepřátelství

Zavrtím hlavou a ona na mě protočí panenky. Brzdi... tohle bych před panem G. nedělala.

„Stačí zavolat, kdybys potřebovala," řekne už klidněji. „Greyi - mám tě na seznamu a bedlivě tě sleduju," zasyčí na něj. On jen oněměle zamrká a ona se otáčí a nechává za sebou pootevřené dveře.

Christian se na mě zahledí, je naprosto popelavý a tváří se smrtelně vážně. Na sobě má to sako s proužky, z náprsní kapsy vytahuje kapesník a podává mi ho. Myslím, že ten z minula ještě pořád někde mám.

„Co se děje?" promluví tiše.

„Co tady děláš?" opáčím a ignoujujeho otázku Slzy mi nějakýmzázrakemvyschly, zato mě sužují vzlyky, které škubou celýmmiýmtělem

„Součástí mé role je starat se o tvé potřeby. Napsalas mi, že chceš, abych tu zůstal, a takjsem tady. A nacházím tě tu takhle." Nechápavě zamžiká. „Je mi jasné, že jsem za to zodpovědný já, ale netušmproč. Je to kvůli tomu výprasku?"

Zvedám se a neubráním se bolestivé grimase, jak mě u toho zabolí zadek

Sedám si čelem k němu. „Vzala sis ten Advil?"

Zavrtím hlavou. Nespokojeně zúží oči, vstává a odchází. Slyším ho mluvit s Kate, ale nerozumím tomu, co si říkají Za chvíli se vrací s tabletami a vodou v čajovém šálku.

„Vem sije," nanzije mi mímě, když si přisedá na postel.

Poslechnuho.

„Mluv se mnou," zašeptá. „Reklas mi, žejsi v pořádku. Nikdy bych neodešel, kdybych věděl, co se s tebouděje."

Zírám dolů na své ruce. Co nového bych mu k tomu ještě mohla říct? Chci víc. Chci, aby tu zůstal, protože to chce on, ne proto, že se topím v slzách, a nechci, aby mě bil. Je to tak nepochopitelné?

„Věřiljsemti, kdyžjsi mi řekla, žejsi vpořádku, a tys nebyla"

Zčervenám „Myslelajsem, že jo."

„Anastasie, nemůžeš mi říkat, co si myslíš, že chci slyšet To není moc upřímné," peskuje mě. „Jakteď mám věřit všemu, cos mi kdy řekla?"

Letmo k němu vzhlédnu. Mračí se, v očích bezútěšný výraz. Projíždí si vlasy oběma rukama.

Jak ses cítla, kdyžjsemtě trestal? Apotom?"

„Nelíbilo se mi to. Byla bych radši, kdybys to už nedělal"

„Nemělo se ti to líbit"

„Aproč se to líbí tobě?" zadívám se na něj zpříma. Moje otázka ho překvapí. „Opravdu to chceš vědět?"

„Věř mi, přímo hořmzvědavost." Nedaří se mi úplně skrýtjízUvostv hlase.

Přivíá oči do úzkých škvírek

„Dávej si pozor," varuje mě.

Odkrvuje se mi obličej. ;Zase mi naplácáš?¹

„Ne, dnes už ne."

Uf... já i mé podvědomí vydechneme úlevou „Takže." upomírám ho.

„Lítá se mi kontrola, kterou mi to přináší, Anastasie. Chci, aby ses chovala určitýmzpůsobem, a když tomu tak není, potrestám tě a ty se naučíš chovat tak, jak si přeju Líbí se mi tě trestat Chtěl jsem ti naplácat od chvíle, kdy ses mě zeptala, jestijsem gy"

Jen při té vzpomínce rudnu Ježiši, i já si po té otázce chtěla naplácat. Takže za to všechno nese zodpovědnost Katherine Kavanaghová, a kdyby na to interview šla a položila tu svou gpy otázku sama, seděla by tu teď s bolavou zadnicí místo mě. Jenže ta myšlenka se mi nelíbí. Jak to, že je to tak matoucí?

„Takže se ti nelíbí, jakájsem?"

Už zase na mě hledí nechápavě. „Myslím, žejsi úžasná taková,jakájsi" „Takproč se mě snažíš změnit?"

„Nechci tě měnit. Chci, aby ses ke mně chovala zdvořile, aby ses řídila

pravidly, která jsem ti stanovil, a abys mi nevzdorovala Je to prosté," řekne. „Ale zároveňmě chceš trestat" „Ano, to chci." „Atomuprávě nerozumím" Povzdechne si a znovu si zaboří prsty do vlasů.

„Takový prostě jsem, Anastasie. Potřebuju nad tebou mít kontrola Potřebuju, aby ses chovala určitým způsobem, a když ne - mluju pohled na to, jak se tvoje překrásná alabastrová kůže zahřívá a růžoví mi pod rukama. Vzrušuje mě to."

No sláva. Konečně někam směřujeme.

„Takže tě nevzrušuje bolest, kterou mi způsobuješ?"

Nutkavě polkne.

„To taky. Vzrušuje mě sledovat, jestli ji dokážeš přijmout, ale není to jenom kvůli tomu Je to hlavně vědomí, že jsi moje a můžu si s tebou dělat, co chci -neomezená kontrola nad někým jiným To mě vzrušuje, Anastasie. Podívej. nedaří se mi to vyjádřit příliš dobře. nikdy předtím jsem to dělat nemusel Ještě nikdyjsem

o tom nepřemýšlel tak do hloubky. Vždycky jsem se pohyboval mezi spřízněnými dušemi," omluvně pokrčí ranlený. „Apořádjsi mi neodpověděla na otázku -jak ses po tom cítila?" „Zmateně."

„Byla jsi tím sexuálně vzrušená, Anastasie." Krátce zavírá oči, a když je znovu otevře, propalují mě dva žhnoucí uhlíky.

Výraz v jeho tváři se neomylně napojuje na temnou část mého já pohřbenou v hlubinách mého podbřišku - mé libido. To on ho probouzí a ovládá, dokonce i teď, neukojitelné...

„Nedívej se na mě tak," ucedí.

Zamračím se. Ježíši, co jsem provedla teď.

„Nemám tu kondomy, Anastasie, a sama dobře víš, že nejsi v pohodě. Na rozdíl od toho, co si

o mně myslí tvá spolubydlící, nejsem žádné falcké monstrum Takže... bylajsi zmatená?"

Podjeho pronikavým pohledem se ošiju

„Když mi píšeš, tak nemáš problém s upřímností. Z tvých emailů vždycky přesně poznám, jak se cítíš. Proč to tak není, když spolu mluvíme? To ti naháním takovou hrůzu?"

Sbírám imaginární smítko z mámina modrobéžového přehozu

„Oslňuješ mě, Christiane. Doslova pohlcuješ. Cítím se jako Ikarus, když vyletěl příliš blízko ke Slunci," zašeptám.

Zalapá po dechu „Já myslím, že to vnímáš úplně špatně," vypraví ze sebe.

„Jak, špatně?"

„Eh, Anastasie, to tys mě očarovala, není to snadzjevně?" No. mně teda ne. Očarovala... má vnitřní bohyně na něj civí s otevřenou pusou Dokonce ani ona tomi nemůže uvěřit

„Ještě pořád jsi mi neodpověděla na otázku. Prosím tě, napiš mi to do mailu. Teď už bych vážně spal. Smím tu zůstat?"

„A chceš tu zůstat?" Nedokážu skrýt naději vhlase. „To tys chtěla, abych tu zůstal" „Neodpověděná mi na otázku" „Napíšu ti to do mailu," zabručí rozmrzele.

Vstává a vyndává si z kapes mobil, klíče, náprsní tašku a peníze. To mě podrž, ti muži ale nosí po kapsách spoustu krámů. Sundává si hodinky, boty, ponožky a džíny. Sako věší přes mou židli Přechází na druhou stranu postele a vklouzne do ní „Lehni si," zavelí

S bolestivým cuknutím v obličeji se pomalu svezu pod deku a nedůvěřivě si ho měřím. To snad. on tu fakt zůstává Myslím, že jsem samým štěstím oněměla Zapře se o loket a upřeně se na mě zadívá.

„Jestli chceš plakat, plač přede mnou Potřebuju o tom vědět"

„Chceš, abych plakala?"

„To ne. Jen chci vědět, jak se cítíš Nechci, abys mi prokloizávala mezi prsty. A teď už zhasni Je pozdě a oba zítra musme pracovat"

Takže je tu se mnou... a pořád stejně panovačný. Ale nestěžuju si,je přece v mé posteli I když mi není tak docelajasné, proč. Možná bych před ním měla brečet častěji. Zhasínám lampičku „Lehni si na bok, zády ke mně," zamumlá do tmy.

Protáčím oči, s plným vědomím, že mě nemůže vidět, ale dělám, co mi řekl. Opatrně se ke mně přisouvá, ovíjí kolem mě paži a přitahuje si mě k hrudi.

„Spi, bejby," zabrouká a já vnímám, jak s nosem zabořeným v mých vlasech zhluboka vdechuje jejich vůni

To se mi snad zdá, Christian Grey se mnou bude spát. V pohodlí a bezpečí jeho náruče se propadám do klidného spánku.