Päťdesiat odtieňov sivej (CZ) 2012 17. kapitola

Kapitola 17

Plamen svíce je příliš teplý. Tančí a mihotá se v přehřátém vánku; ve vánku, který nepřináší žádnou úlevu od toho horka Jemná pírka se míhají tmou sem a tam, v kuželu světla víří jednotlivá zrnka prachu. Snažím se odolávat, ale je to marné. Najednouje všude kolem oslňující světlo ajá zalátám příliš blízko k Slunci, oslněná jeho světlem, popálená a tající vjeho žáru, znavená snahou udržet se ve vzduchu Je mi takové horko. Ten žár. je dusivý, drtivý. Otevírám oči a zjišťuju, že jsem přikrytá Christianem Greyem Je kolem mě ovinutý jako

vlajka vítězství. Spí s hlavou položenou na mé hrudi, tiskne mě k sobě rukou omotanou kolem mého trupu a jednu nohu má přehozenou přes obě mé. Přehřívá mě svým tělesným teplem a je příliš těžký. Chvíli mi trvá, než si uvědomím, že je stále v mé posteli a spí, a přitom venku už je světlo -je ráno.

Strávil se mnou celou noc.

Pravou paži mám rozhozenou na jeho straně postele, nepochybně ve snaze najít nějaké chladnější místo. Jakmile zpracuju

fakt, že je stále se mnou, napadá mě, že bych se ho mohla zkusit dotknout.

Vždyť spí. Váhavě zvedám ruku a konečky prstů mu přejíždím odshora dolů po

zádech Z hrdla se mu dere tichounký bolestný sten S hlubokýmnádechem mi

tiskne obličej k hrudi a pomalu se probouzí. Ospalé šedé oči zamžourají pod

rozcuchanými vlasy a setkávají se s těmi mými.

„Dobté ráno" zamumlá a pak se zachmuří „Ježíši, dokonce

i ve spánku mě to k tobě táhne." Jak přichází k sobě, pohne se a pomalu se ze

mě odvíjí Teprve teď mi dochází, co mě to vlastně tlačilo na boku Všímá si

mého vykuleného pohledu a líně zvedá rty v tom svém sexy úsměvu

„Hmm... s tím by se dalo něco podniknout ale myslím, že radši počkáme do

neděle." Sklání se a pošimrá mě nosem na uchu

Cítmjak se mi hrne krev do tváří, a v tu chvíli si taky uvědomuju,jaké z něj

sálá horko.

„Jsi úplně žhavý," postěžuju si

„Všakty taky nejsi zrovna chladná," zavvní a demonstrativně se ke mně přitiskne.

Rudnu ještě víc. Takhle jsem to zrovna nemyslela. Vzepře se na loktech a s pobavením mě sleduje. Potom se sehne a k mému překvapení mě jemně políbí „Spalas dobře?" zeptá se.

Aniž bych z něj spustila oči, kývnu. Protože zjišťuju, že ano - spala jsem velmi dobře, snad kromě poslední půLdny, kdy mi bylo příliš horko.

„Já taky," řekne zadumaně. „Jo, fakt dobře." Překvapeně a zároveň trochu zmateně zvedá obočí „Kolikje vlastně hodin?"

Mrknu na budík „Půl osmé."

„Půl osmé? Sakra!" Vymrští se z postele a hrábne po svých džínách

Sedám si Teď se zase dobře bavmjá, Christian Grey zaspal a panikaří. S

takovým chováním jsem se u něj ještě nesetkala Až teď zaznamenávám, že už

mě nebolí zadek

„Máš na mě hrozně špatný vliv. Mám obchodní schůzku. Musím jet - v osm mám být v Portlandu. Ty se mi pošklebijéš?!"

„Ano."

Zakření se. „Nestíhám to. Přitom já nikdy nechodím pozdě. To je další poprvé, slečno Steefeová." Vklouzne do saka a pak se nade mnou skloní a sevře můj obličej ^v dlaních

„V neděli," zavrní a v tomjédinén slově je spousta nevyřčených příslibů. Uvnitř mého těla se všechno sevře v příjemném očekávání. Ten pocitje zmménitý.

Kruci, kdyby tak mohla moje duše slepě následovat tělo. Sehne se a vtiskne mi rychlý polibek Z nočního stolku bere své věci a popadáboty - ani sije nenazouvá.

„Taylor přijede a postará se o brouka Mysleljsem to vážně. Už do něj nesedej. Uvidímé se u mě v neděli, napíšu ti v kolik" Ani se za ním nezapráší aje pryč.

Takže Christian Grey se mnou strávil noc a já se cítím odpočatá. A nebyl žádný sex, jen... tulení Řekl, že nikdy s nikýmnespí - ale se mnou spal, a to už celkem třikrát S úsměvem idiota se pomalu škrábu z postele a vnímám, jak se mi do žil vlévá takový optimiismusjaký jsem nepocítila nejmíň posledních čtyřiadvacet hodin Vyrážím do kuchyně - potřebuju šálek čaje.

Po snídani se sprchuju a rychle oblékám na poslední den v práci Tak končí jedna etapa mého života - sbohem pane a paní Claytonovi, sbohem univerzito, sbohem Vancouvere, náš domove, Wando. Pohledemzavadm o poslední výkřik techniky. Je teprve 7.52. Ještě mám čas. Od: Anastasia Steeleová Předmět: Zbití a znásilnění: následky Datum: 27.5.2011,08:05 Komu: Christian Grey Drahý pane Greyi,

chtěl jste vědět, proč jsem se cítila zmatená poté, co jste — jak to říct co nejkulantněji - mi naplácal, potrestal mě, zbil a zneužil. Tak tedy, v průběhu celé té znepokojivé události jsem se cítila ponížená, pokořená a zneužitá. A ke své neskonalé hrůze a naprosto neočekávaně i vzrušená (v tom jste měl pravdu). Jak jistě víte, všechno, co se týká sexu, je pro mě nové. Přála bych si mít víc zkušeností, abych byla na takové věci lépe připravená. Zjištění, že jsem vzrušená, mě šokovalo.

Ale co mě opravdu vyděsilo, bylo to, jak jsem se cítila potom. A to se mi vysvětluje mnohem hůř. Byla jsem šťastná, že jste šťastný. Cítila jsem úlevu, že to nebylo tak bolestivé, jak jsem očekávala. A když jsem pak ležela ve Vaší náruči, cítila jsem se. blažená. Ale právě díky tomu se teď naopak cítím nesvá, dokonce provinilá. Prostě to neodpovídá mé nátuře, a proto se ve výsledku cítím zmatená. Stačí to jako odpověď na Vaši otázku?

Doufám,že svět Obchodu a Fúzí je tak podnětný jako vždy. a že jste nepřišel příliš pozdě.

Děkuji, že jste se mnou zůstal. Ana

Od: Christian Grey Předmět: Osvoboď svou mysl Datum: 27.5.2011,08:24 Komu: Anastasia Steeleová

Titulek Vašeho e-mailu byl zajímavý. ne-li lehce přemrštěný, slečno Steeleová.

Abych odpověděl na Vaše otázky:

65535. řekl bych, že jsem Vám naplácal - protože tak tomu bylo.
65536. takže jste se cítila ponížená, pokořená, zneužitá a znásilněná - jako by z Vás

mluvila Tess Durbeyfieldová. Domnívám se, že jste to byla Vy, kdo se rozhodl pro ponížení, pokud si dobře pamatuji. Opravdu se tak cítíte, nebo si myslíte, že byste se tak měla cítit? To jsou dvě různé věci. A pokud se tak skutečně cítíte, domníváte se, že byste se s těmi pocity mohla pokusit nějak vyrovnat a přijmout je? Kvůli mně. Protože to je něco, co by submisivní jedinec udělal.

65535. já jsem za Vaši nezkušenost vděčný. Cením si jí, a to teprve začínám chápat, co všechno mi přináší. Zjednodušeně řečeno. znamená to, že jste moje v každém ohledu.
65536. ano, byla jste vzrušená, což bylo v důsledku velmi vzrušující, na tom není nic špatného.
65537. slovo šťastný ani zdaleka nevystihuje to, jak jsem se cítil. Štěstím bez sebe -to se snad trochu blíží.
65538. naplácání za trest bolí mnohem víc než naplácání pro erotické potěšení. Vykonává se prostě tak silně, jak jen to jde. Samozřejmě pokud byste se dopustila nějakého závažného prohřešku, použil bych k Vašemu potrestání nějaký nástroj. Velmi mě potom bolela ruka. Ale to se mi na tom líbí.
65539. také jsem se cítil blažený. Víc, než si vůbec dokážete představit.
65540. neplýtvejte energií na výčitky svědomí, pocity viny a podobně. Oba jsme plnoletí dospělí a to, co děláme za zavřenými dveřmi, je jenom naše věc. Potřebujete osvobodit svou mysl a naslouchat svému tělu.
65541. svět Obchodu a Fúzí není v žádném případě tak podnětný jako Vy, slečno Steeleová.

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Ty bláho ... jste moje v každém ohledu. Vhrdle mi vázne dech

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Plnoletí dospělí!

Datum: 27.5.2011,08:26 Komu: Christian

Grey

Nejste teď náhodou na obchodní schůzce? Velmi mě těší, že Vás bolela ruka.

A kdybych naslouchala svému tělu, byla bych touhle dobou někde na Aljašce. Ana

P.S.: Zvážím, jestli bych se mohla pokusit s těmi pocity vyrovnat.

Od: Christian Grey Předmět: Nezavolalas policajty Datum:

27.5.2011,08:35 Komu: Anastasia Steeleová Slečno Steeleová,

jsem na jednání, kde projednávám možnosti dalšího podnikání, pokud Vás to

skutečně zajímá.

Jenom abychom si to osvěžili, stála jste u mě a věděla, co se chystám udělat.

Ani jednou jste se mě nepokusila zastavit. Nepoužila jste žádné únikové slovo.

Jste dospělá - máte možnost volby.

Upřímně, už se těším na to, až mě bude opět bolet ruka.

Zjevně nenasloucháte správné části svého těla.

Na Aljašce je velmi chladno a vůbec to není místo, kam by se utíkalo. Navíc bych si Vás našel. Dokážu vysledovat Váš mobil - vzpomínáte? Už jeď do té práce. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Zamračím se na monitor. Samozřejmě má pravda Je to moje volba Hmm. Myslí to vážně, že by mě hledal? Neměla bych se rozhodnout na chvíli zmizet? Hlavou mi bleskne mámina nabídka. Odpovídám.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Fanatický pronásledovatel Datum: 27.5.2011,08:36 Komu: Christian Grey

Zkoušel j si vyhledat pomoc kvůli svým sklonům k pronásledování? Ana

Od: Christian Grey

Předmět: Fanatický pronásledovatel? To jako já? Datum: 27.5.2011,08:38 Komu: Anastasia Steeleová

Platím velmi slušný obnos vynikajícímu doktoru Flynnovi, aby se zabýval mými sklony k pronásledování a mnoha dalšími. Jeď do práce.

Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Předražení šarlatáni Datum: 27.5.2011,08:40 Komu: Christian Grey

Mohu Vám se vší úctou doporučit, abyste si vyžádal nezávislý názor jiného odborníka?

Nejsem si jistá, jestli má na Vás doktor Flynn nějaký vliv. Slečna Steeleová

Od: Christian Grey Předmět: Nezávislé názory Datum: 27.5.2011,08:43 Komu: Anastasia Steeleová

Ne že by to byla Tvoje starost - s úctou nebo bez ní-, ale doktor Flynn už je takovým odborníkem s nezávislým názorem.

Budeš muset ve svém novém autě šlápnout na plyn, čímž se vystavíš zbytečnému riziku - myslím, že tím porušíš pravidla. JEĎ UŽ DOTÝ PRÁCE. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: VELKÁ PISMENA Datum:

27. 5. 2011,08:47 Komu: Christian Grey

Protože jsem obětí Tvého fanatismu, myslím, že to moje starost je. Ještě jsem nepodepsala, takže pravidla nepravidlují. Navíc dnes začínám až v půl desáté.

Slečna Steeleová

Od: Christian Grey Předmět: Deskriptivní lingvistika Datum: 27.5.2011,08:49 Komu: Anastasia Steeleová

„Nepravidlují"? Nejsem si jistý, kde přesně se toto slovo ve Websterově slovníku nachází. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Deskriptivní lingvistika Datum: 27. 5. 2011,08:52 Komu: Christian Grey

Je přesně mezi maniakem posedlým kontrolou a pronásledovatelem. A

deskriptivní lingvistika je mou krajní mezí.

Byl bys tak laskav a přestal mě už obtěžovat?

Ráda bych ve svém novém autě vyrazila do práce.

Ana

Od: Christian Grey

Předmět: Drzé, ale zábavné mladé dámy

Datum: 27. 5. 2011,08:56

Komu: Anastasia Steeleová Už teď mě svrbí dlaň.

Jeďte opatrně, slečno Steeleová. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Audi se řídí jedna radost Má posilovač řízení Wanda, můj brouk, žádný posilovač nemá - nikde -, takže mé každodenní posilování, které spočívalo právě v řízení, teď přijde vniveč. No co, podle Christianových pravidel se stejně budu potýkat s osobním trenérem. Zachmuřím se. Nesnáším cvičení.

Během cesty se snažím analyzovat naši e-mailovou konverzaci. Napadá mě, že se někdy chová jako povýšený zkurvysyn Ale pak si vzpomenu na Grace a cítím se kvůli tomu provinile. Ale co, ona přeci není jeho pravá matka. Takže povýšený zkurvysyn na něj vlastně sedí Ano, jsem dospělá, děkuju za upozornění, pane Christiane Greyi, a mám možnost volby. Problém je, že chci jenom Christiana, ne všechnu tu jeho... přítěž - a on za sebou právě teď vláčí přítěž, se kterou by měl co dělat i Boeing 747. Dokážu se s tím vyrovnat a přijmout to? Jako submisivní jedinec? No, užjsem slíbila, že se pokusím Ale stejně je to troufalá žádost

Zajíždím na parkoviště před Claytonovýmí Po cestě dovnitř jen stěží dokážu uvěřit, že je to můj poslední den. Naštěstí je v obchodě rušno, takže mi to utíká. V polední pauze si mě pan Clayton vyžádá ze skladu Stojí vedle nějakého poslíčka.

„Slečna Steeleová?" ptá se poslíček Tázavě se zadívám na pana Claytona, ten jenom pokrčí rameny, stejně zmatený jako já. Srdce mi propadá hrudním košem až do žaludku. Co mi to zas Chris-

tianposílá? Podepísujupřevzetí malého balíčku a hnedho otevírám Je to BlackOerry. To už mám srdce v kalhotách. Zapínám to.

Od: Christian Grey

Předmět: ZAPŮJČENÝ BlackBerry Datum: 27.5.2011, 11:15 Komu: Anastasia Steeleová

Potřebuju s Tebou být v neustálém kontaktu. A protože takhle se mnou komunikuješ nejupřímněji, napadlo mě, že by se Ti mohl hodit BlackBerry. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová

Předmět: Konzumerismus utržený ze řetězu Datum: 27.5.2011, 13:22 Komu: Christian Grey Myslím, že bys měl okamžitě zavolat doktoru Flynnovi. Tvé sklony k pronásledování se vymykají kontrole. Jsem v práci. Až dorazím domů, pošlu Ti e-mail. Děkuju za další z technických vymožeností.

Nemýlila jsem se, když jsem Tě označila za nefalšovaného konzumenta. Proč to děláš?

Ana

Od: Christian Grey

Předmět: Trochu chytrá, na tak mladou Datum: 27.5.2011, 13:24 Komu: Anastasia Steeleová

Trefa do černého, jako vždy, slečno Steeleová. Doktor Flynn je na dovolené.

A dělám to proto, že můžu. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Strkám si tu věc do zadní kapsy - už teď ji nenávidím Mailování s Christianem je návykové, ale já bych teď měla především pracovat Ještě jednou to zavibruje - na mém zadku Jak příznačné, pomyslím si ironicky a s veškerou vůlí, kterou v sobě najdu, to zazvonění igporiju

Ve čtyři odpoledne shromažďují pan a paní Claytonovi všechny přítomné zaměstnance v obchodě a během neuvěřitelně srdceryvného projevu mi věnují šekna tři tisíce dolarů.

v ten jediný moment to na mě všechno doléhá: zkoušky, promoce, příliš intenzivní a životem dojebaný milionář, ztráta panenství, krajní a přípustné meze, herny bez herních konzolí, lety vrtulníkem a to, že se zítra budu stěhovat Nějakým zázrakem se z toho nesesypu Mé podvědomí na mě užasle zírá. Pevně se s Claytonovými objímám. Byli to laskaví a velkorysí zaměstnavatelé, budou mi chybět

Když přijíždím domů, Kate právě vystupuje z auta

„Co to je?" vyhrkne vyčítavě a namíří ukazováček na audi Tomu zkrátka nedokážu odolat „Přece auto," chytám ji za slovo. Bojovně přimhouří oči a mě na malou chvíli napadá, že si mě taky nejspíš ohne přes koleno.

„To jsem dostala k promoci," pokouším se o nenucený tón Jistě, drahá auta přece dostávám denně.

Kate poklesne čelist „Ten výstřední bastard to trochu přehání, ne?

Souhlasně přitakám. „Zkusilajsemto odmítnout, ale upřímně, ta hádka by

mi nestála za to." Kate sešpulí rty. „Žádný div, že jsi jím tak oslněná.

Všimajsem si, že tupřespaL"

,Jo," usměju se zasněně.

„Tak co, dobalíme to?"

Přikývnu a následujuji dovnitř. Ateptvé pak si čtu ten email od Christiana

Od: Christian Grey Předmět: Neděle Datum: 27.5.2011, 13:40 Komu: Anastasia Steeleová

Můžeme se sejít v neděli v jednu? Doktor přijede do Escaly v půl druhé. Právě odjíždím do Seattlu.

Doufám, že Vám to stěhování půjde dobře, a těším se na neděli. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Ježkovy oči, to už se klidně můžeme bavit o počasí Rozhoduju se, že mu napíšu, až skončíme s balením Dokáže být tak zábavný a pak je zčistajasna tak formální a upjatý. Je těžké s ním udržet krok Namouduši, vždyť to vypadá jako email nějakému zaměstnanci Drze na něj protočím oči a jdu za Kate balit Kate a já jsme v kuchyni, když se ozve zaklepání na dveře. Na prahu stojí Taylor v dokonale padnoucím obleku. Teď už v jeho krátkém sestřihu, udržované postavě a odměřeném pohledu bezpečně rozpoznávám armádního vysloužilce.

„Slečno Steeleová," pozdraví mě zdvořile. „Fřišeljsempro vaše auto." „Ach ano, ovšem Pojďte dál, přinesu klíčky."

Tohle je docela určitě nad rámec jeho povinností Znovu se zamýšlím nad tm, jaký je asi popis jeho práce. Podávám mu klíčky a pak společně v trapném tichu - aspoň pro mě - odcházíme ke světle modrému broukovi. Otevírám dveře a vyndávám si z přihrádky baterku Aje to. Žádné jiné osobní věci ve Wandě nemám Když zavřu dveře u spolujezdce, pohladím ji po střeše. Sbohem, Wando. A děkuju.

„Jak dlouho už pro pana Greye pracujete?" vyzvídám „Čtyři roky, slečno Steeleová."

A v tu ránu mám sto chutí ho zasypat otázkami Co všechno musí o Christianovi vědět, určitě zná každé jeho tajemství. Jenže taky nejspíš podepsal Dohodu o mlčenlivosti. Vrhnu po něm nervózní pohled Má stejný uzavřený výraz jako Ray, a tím si mě získává.

„Je to dobrý člověk, slečno Steeleová," řekne s nepatrným úsměvem Lehce mi pokyne hlavou, nasedne do Wandy a odjíždí.

Bydlení, brouk, Ckytonovi - všechno se teď mění. Jak se courám zpátky, zakroutím nad tím hlavou A největší změnou ze všech je Christian Grey. Takže Taylor o něm tvrdí, že je to dobrý člověk. Můžu mu to věřit? José přichází v osm a přináší čnu My máme hotovo. Jsme sbalené a připravené na cestu. José donesl i pár piv. Já s Kate sedíme na gauči, zatímco on si hoví s překaženýma nohama na podlaze pňsd námi. Sledujeme nějaké blbosti v televizi, popíjíme pivo a pak, když na nás dolehnou jeho účinky, podléháme zanícené a hlasité nostalgii. Byly to parádní čtyři roky.

Atmosféra mezi mnou a Josém se vrátila k normálu, ta nepovedená pusa je zapomenuta. Teda, spíš zametena pod kobereček, na kterém leží má vnitřní bohyně, pojídá grepy, nervózně poklepává prsty a ne tak úplně trpělivě čeká na neděli. Někdo zaklepe na dveře a mně málem proskočí srdce pusouven Že by to

byl. ?

Kate otevírá a Elliot ji téměř smete na podlahu Zmocňuje se jí v objetí hollywoodského stylu, které se brzy mění na lechtivou scénu z evropského nezávislého filmu Teda fakt... dejte si pohov. S Josémna sebe nevěřícně zíráme. Jsemv šoku z nedostatkujejich taktu

„Neskočíme si do baru?" navrhuju Josému, který zuřivě zakývá hlavou. Jsme z toho sexuálního harašení, které nám bují přímo před očima, příliš nesví. Kate na mě vykoukne - celá zrůžovělá a se skelným pohledem

,Zajdeme si s Josémna rychlý drink," protočímrla ni oči Ha! Ve svém volném čase si to ještě pořád můžu dovolit.

„Takjo," zazubí se.

„Ahoj Elliote, čau EUiote."

Elliot na mě mrkne jedním velkým modrým okem a pak už s Josém upalujeme ze dveří a chichotáme se jako dva puberťáci.

Jak zvolna kráčíme k baru, zavěšuju se do něj. Bože, je tak nekomplikovaný -nikdy předtím jsem to nedokázala ocenit

„Viď, žeještě počítáš s tím, že přijdeš na zahájení mojí výstavy?"

„No jasně, José, kdy že to je?"

„Jedenáctého června"

„Co je to za den?" zpanikařím najednou

„Čtvrtek"

„Jo, tak to můžu. a ty nás zase navštívíš v Seattlu?"

„Zkus mi to zakázat," zazubí se. Když se vracím z baru, už je dost pozdě. Kate a Elliot nejsou nikde k vidění, ale... Páni, zato jsou slyšet To jsou mi věci. Jen doufám, že já tak hlasitá nebývám Co se týče Chrstana, jsem si tím jistá. Jen na to pomyslím a hoří mi tváře. Radši utíkám do svého pokoje. José už odešel, po krátkém díky-bohu-vůbec-ne-trapném objetí. Nevím, kdy se s ním zase uvidím Nejspíš až na té jeho výstavě - nepřestává mě ohromovat, že ji skutečně bude mít. Bude mi chybět i s tím svým chlapeckým kouzlem Nedokázala jsem mu přiznat, co se stalo s broukem Vím, že až to zjistí, bude kvůli tomu vyšilovat, ale já prostě dokážu zvládat jenom jednoho vyšilujícího chlapa. Jakmile j sem u sebe, kontroluju notebook a samozřejmě zjišťuju, že na mě čeká Christianův e-mail.

Od: Christian Grey Předmět: Kde jsi? Datum: 27.5.2011,22:14 Komu: Anastasia Steeleová

„Jsem v práci. Až dorazím domů, pošlu Ti e-mail. "

To jsi ještě pořád v práci, nebo sis zabalila telefon, BlackBerry i notebook? Zavolej mi, nebo budu donucen volat Elliotovi. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o. Zatracený José... Do háje.

Popadnu svůj mobil. Pět zmeškaných hovorů a jedna zpráva v hlasové schránce. S malou dušičkou si pouštím ten vzkaz. Je od Christiana

„Myslím, že by ses měla naučit naplňovat má očekávání. Nejsem trpělivý člověk. Když mi řekneš, že se mi ozveš, až skončíš v práci, tak bys měla mít tu slušnost a udělat to. Jinak se o tebe bojím a to není emoce, se kterou jsem důvěrně obeznámen a kterou bych nějak zvlášť dobře snášel. Zavolej mi. "

Ježišik[isté. Dá mi aspoň na chvíli pokoj? Zaksichtím se na telefon Úplně mě dusí S hrůzou staženými vnitřnostmi nalistujujeho číslo a vytáčím ho. Čekám, až to zvedne, a srdce mi přitom pumpuje až v krku Nejspíš ze mě bude chtít vytlouct aspoň sedm svých stínů. To pomyšlení je skličující.

,Ahoj," ozve se tiše. Taková reakce mě dokonale vyvádí z míry, protožejsem čekala hněv, ale on místo toho zní. jestli vůbec nějak, tak.. úlevně.

„Ahoj," pípnu.

„Měljsem o tebe strach"

„Já vím Omlouvám se, žejsem se neozvala, alejsemv pořádku" Na chvíli se odmlčí.

„Mělas hezký večer?" zjišťuje s pichlavou zdvořilostí

„Ano. Dobalilyjsme a pakjsme si daly činu, kterou přinesl José." V okamžiku, kdy vyslovím Josého jméno, křečovitě semknu víčka Christian mlčí.

, A co ty?" ptám se, abych nějak naplnila to třeskuté ticho. Nedovolím mu, aby mě přiměl se kvůli Josému cítit provinile.

Nakonec si povzdychne.

„Šeljsemna charitativní večeří Byla tam smrtelná nuda Odešeljsemhned,jakjsem mohl."

Zní přitom tak smutně a rezignovaně. Až mě z toho píchne u srdce. Představuju si ho,jak tráví všechny ty osamělé noci u klavíru v obrovském obýváku, obklopen atmosférou nesnesitelně smutných melodií.

„Přála bych si, abys byl tady," zašeptám, protože mám naléhavou potřebu ho obejmout Pohladitho. I když by mi to nedovolil. Chci cítitjeho blízkost

„Opravdu?" hlesne dutě. Panebože. Tohle vůbec není on. Po páteři mi sklouzne mráz neblahého tušení.

„Ano," vydechnu Trvá mu celou věčnost, než vzdychne.

„Uvidíme se vneděli?"

„Ano, vneděli," brouknu Celým mým tělem se přitom provalí vlna

vzrušení „Dobrou noc." „Dobrou noc, pane."

Z jeho prudkého nádechu poznávám, že ho mé oslovení zaskočilo nepřipraveného.

„Hodně štěstí při zítřejším stěhování, Anastasie," popřeje mi mírně. A oba zůstáváme viset na drátě jako dva adolescenti... ani jeden z nás nezavěšuje. „Polož to," špitnu Konečně vycítímjeho úsměv. „Ne, ty to polož." Teď už vím, že se kóení. „Alejánechci" „Já taky ne." „Zlobil ses na mě moc?"

„Ano."

„Ještě pořád se zlobíš?"

„Ne."

„Takže mě za to nepotrestáš?"

„Ne. Jsem spíš ten typ, co jedná hned."

„Všimlajsem si"

„Teď už smíte zavěsit, slečno Steeleová.¹' „Opravdu si to přejete, pane?" „Jdi spát, Anastasie." „Ano, pane."

Ani jeden z nás to nepokládá.

„Myslíš, že budeš vůbec kdy schopná udělat, oo se po tobě žádá?" pohrozí mi pobaveně i rozhořčeně zároveň.

„Možná. Uvidíme po neděli," řeknu a zavěšuju Elliot si zálibně prohlíží své dílo. Právě zapojil naši televizi do satelitní sítě v bytě na Pike Plače Markét. Kate a já s chichotem dosedáme na gauč, ohromené tím, jak to umí s vrtačkou. Plochá televizní obrazovka působí na cihlové stěně bývalého skladu upraveného na byt divně, ale na to si určitě zvyknu.

„Vidíš, bejby, je to jednoduché," usměje se na Kate svým běloskvoucím úsměvem a ona se přitomna té sedačce div nerozteče.

Obracím nad nmi oči v sloup.

„Strašně rád bych tu zůstal, bejby, ale z Paříže se mi vrátila sestra, takže máme povinnou rodinnou večeři."

,A můžeš se tu zastavit potom?" ptá se Kate váhavě a krotce. Jako by to ani nebyla ona.

Vstávám a utíkám ke kuchyňskému koutu, abych předstírala vybalování jedné z krabic. Za chvíli užjsou k sobě zase přilepení „Uvidímjestli se mi podaří utéct," slibuje Elliot „Vyprovodím tě," usměje se na něj Kate. „Pozdějc, Ano," zazubí se na mě Elliot „Čau, Elliote. Apozdravuj ode mě Christiana" „Fakt ho mámjenompozdravit?" významně zakmitá obočím

„Jo," zčervenám. Mrkne na mě a já to dotáhnu až na nachově rudou, zatímco on následuje Kate ze dveří.

Elliot je okouzlující a tak strašně jiný než Christian Je vřelý, otevřený, kontaktní. velmi kontaktní. až příliš kontaktní, co se týče Kate. Vůbec se od sebe nedokážou odtrhnout Upřímně - je to celkemnepříjemné. Ahkvnějsemkvůli tomu zelená závistí

Kate se vrací zhruba za dvacet minut s pizzou a společně si sedáme do hloučku beden na tom našem novém otevřeném prostranství ajímeji přímo z krabice. Katem táta si nás pěkně hýčká - byt není nijak velký, ale stačí to. Má tři ložnice a velký obývák s výhledem na samotnou Pike Street Markét. Všude jsou tu masivní dřevěné podlahy a cihlové zdi, kuchyňské desky jsou z hladkého kamene - velmi praktické. velmi současné. A obě jsme nadšené, že budeme bydlet v centru města.

v osm se ozývá domovní zvonek Kate vyskakuje na nohy a moje srdce málem končí na podlaze.

„Zásilka pro slečnu Steeleovou a slečnu Kavanaghovou." Do žil se mi nečekaně dere zklamání. Není to Christian.

„První patro, byt číslo dva." Kate pouští bzučákem poslíčka do domu.

Ten si málem vykloubí čelist, když ji spatří v těch vypasovaných džínách a tričku, s blond vlasy vyčesanými nahoru a několika spuštěnými pramínky. To je prostě vliv, který na muže má Poslíček svírá v ruce láhev šampaňského, ke které je přivázaný balónek ve tvaru helikoptéry. Kate se na kluka zářivě usměje a pak ho vypakuje. Hned mi čte, co je napsáno na kartičce.

(Dámy,

hodně štěstí ve Vašem novém domově. Christian Grey

Kate nesouhlasně zakroutí hlavou. „To nemůže prostě napsat Christian? A co má znamenat ten podivný balonek?" „Charlie Tango. "

„Cože?"

„Qiistanmě vzal do Seattlu vrtulníkem," omluvně pokrčmrameny.

Kate na mě zírá s otevřenou pusou Musím přiznat, že tyhle okamžiky miluju -Katherine Kavanaghová, oněmělá a uzemněná, to se jen tak nevidí. Krátce si tu luxusní chvilku vychutnávám.

„Jo, má vrtulník a sámho pilotuje," pronášímpyšně.

„No jasně, že má ten nechutně bohatej bastard vrtulník. Proč jsi mi to neřekla?" častuje mě vyčítavým pohledem, ale usmívá se utoho a nevěřícně kroutí hlavou

„V poslední době mám nějakplnouhlavu"

Zkoumavě se na mě zadívá

„Zvládneš to tady, až tu nebudu?"

„Jasně, " ujišťujuji. Nové město, nová práce. vyšinutý přítel. „Tys mu dala naši adresu?"

„Ne, ale slídění je jedna zjeho specialit," konstatuju zamyšleně. Kate se zamračí

„Nějak mě to ani nepřekvapuje. Jde z něj strach, Ano. Aspoň že poslal dobré šampaňské, a dokonce vychlazené."

Ovšem, jenom Christian je schopný poslat vychlazené šampaňské, nebo to zadat své sekretářce... nebo možná Taylorovi Hned si ho otevíráme a lovíme z krabic naše čajové šálky - byly tmposledním, cojsme balily.

„Bollingen Grande Année Rosé 1999, skvělý ročník," uculím se na Kate a ťuknu do jejího šálku.

Po překvapivě osvěžujícím spánku se probouzím do brzkého šedivého nedělního rána a vleže zírámna bedny se svými věcmi. Skutečně by sis to měla vybalit, peskuje mě mé podvědomí se rty zkřivenými jako harpyje. Ne... dnes je velký den. Má vnitřní bohyněje uvyttžení a nadšeně poskakuje z nohy na nohu. Očekávání nade mnou visí, těžké a impozantní jako temný tropický bouřkový mrak. V břiše mě zašmají motýlí křídla a taky živočišná podmanivá touha - to když si snažím představit, co se mnou Christian bude dělat. a samozřejmě když si uvědomím, že musím podepsattu zatracenou smlouvu. nebo nemusím?

Z notebooku položeného na zemi vedle postele zaslechnu pinknutí příchozího

mailu

Od: Christian Grey Předmět: Můj život v číslech Datum: 29.5.2011,08:04 Komu: Anastasia Steeleová

Jestli pojedeš autem, budeš potřebovat tento přístupový kód do podzemní garáže Escaly: 146963 Zaparkuj v kóji 5 - je jednou z těch, co vlastním. Kód k výtahu je: 1880 Christian Grey Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Od: Anastasia Steeleová Předmět: Skvělý ročník Datum: 29. 5. 2011,08:08 Komu: Christian Grey

Ano, pane. Rozumím.

Děkuji za šampaňské a balónek Charlie Tango. Je teď přivázaný k mé posteli. Ana

Od: Christian Grey Předmět: Závist Datum: 29.5.2011,08:11 Komu: Anastasia Steeleová

Rádo se stalo. Přijeď včas.

Ten Charlie Tango má ale štěstí. Christian Grey

Výkonný ředitel Grey Enterprises Holdings s.r.o.

Nad jeho panovačností musím zakroutit očima, ale ta poslední věta mi vykouzlí úsměv na tváři. Odcházím do sprchy a cestou přemítám, jestli se sem Elliot včera ještě zvládnul vrátit. A taky se snažímudržet své nervy na uzdě. Audi se dá řídit s vysokými podpatky! Přesně ve 12.55 zajíždím do garáží Escaly a parkuju na místě číslo pět Kolik takových asi má? Je tu jeho Audi SUV a R8 a dvě další menší audi, taky SUV... hmm. V zrcátku osvětleném malou lampičkou a zasazeném do sluneční clony kontroluju svou zřídka používanou řasenku

v boukovijsemnic takového rozhodně neměla

Jdi na to, holka! Má vnitřní bohyně má v rukách své roztleskávací střapce - je v povzbuzovac náladě.

v nekonečném množství odrazů v zrcadlech výtahu si zevrubně prohlížím své fialové šaty. Tedy - Kateiny fialové šaty. Kdyžjsemje na sobě měla posledně, chtěl mě z nich svléknout Jenom si na to vzpomenu a všechno se ve mně příjemně sevře. Ten pocit je tak znamenitý, že najednou sotva popadám dech. Na sobě mám to spodní prádlo, co pro mě koupil Taylor. Už jenom při pomyšlení na jeho vojenský sestřih plující mezi regály v Agent Provocateur, nebo kde jinde to kupoval, se mi žene krev do tváří. Dveře se otevírají a přede mnou se skví vstupní hala bytu číslo jedna.

Když vystupuju z výtahu, v dvoukřídlých dveřích se zjevuje Taylor

„Dobté odpoledne, slečno Steeleová," pozdraví mě.

„Ale, prosím vás, říkejte mi Ano."

„Pan Grey už vás očekává, Ano," usměje se.

Tak o tom vůbec nepochybuju.

Christian je usazený na gauči v obývacím pokoji a čte si nedělní noviny. Když mě Taylor uvádí dovnitř, zvedá od nich oči. Místnost vypadá přesně tak, jak si ji pamatuju - už je to celý týden, co jsem tu byla, ale připadá mi to mnohem déle. Christian vypadá klidně a vyrovnaně - vlastně vypadá přímo božsky. Má na sobě volnou bílou bavlněnou košili a džíny, žádné boty ani ponožky. Vlasy má rozčepýřené a neuspořádané, a když mě spatří, oči se mu hříšně zalesknou. Zvedá se a plavmo se ke mně blíží, s lehkým úsměvemna úžasně vykrojených rtech.

Já stojím jako přikovaná ve vstupu do pokoje, paralyzovaná jeho krásou a sladkým očekáváním věcí příštích Až v podbřišku cítím, jak mezi námi zvolna začnájiskcit to známé napětí a táhne mě kněmu

„Hmm... ty šaty," zapřede uznale, když si mě pozorně prohlédne. „Vítejte zpátky, slečno Steeleová," zašeptá, uchopí mě za bradu a sehnutý mi vtiskne malý něžný polibek Dotyk jeho rtů na mých prochází jako ozvěna celým mým tělem Až se mi z toho krátí dech.

„Ahoj," špitnu s rozpálenými tvářemi.

„Přišlas přesně. Mám rád dochvilnost Pojď." Bere mě za ruku a odvádí ke gauči. „Chtěl bychti něco ukázat," říká mi, když si sedáme. Podává mi Seattle Times. Na straně osmje fotografie nás dvounapromoci. No to mě podrž, já jsem v novinách. Čtu si popisek Christian Grey s přítelkyní na předávání diplomů na Washingtonské státní univerzitě ve Vancouveru. Zasměju se. „Takže teďjsem tvoje přítelkyně."

„Už to takvypadá. Akdyž to píšou v novinách, takto musí být pravda," uchechtne se.

Sedá si vedle mě, celým trupem natočený ke mně, jednu nohu má pokrčenou v koleni a zasunutou pod druhou Zvedá ruku a dlouhým ukazováčkem mi zasouvá vlasy za ucho. Mé tělo tímjeho dotykem ožívá, plné očekávání, plné potřeby.

„Tak, Anastasie, od té doby, co jsi tu byla naposledy, už máš mnohem lepší představu o tom, cojsemzač." „ To ano. " Kam tím míří? „A stejně ses vrátila"

Ostýchavě přikývnu Jeho oči jasně zaplanou Lehce potřese hlavou, jako by s tou představou bojoval.

„Najedla ses?" zeptá se zčistajasna Sakra.

„Ne."

, A dala by sis něco?" Opravdu se u toho snaží nevypadat naštvaně.

„Nic kjídlu," vydechnu Ajemu se přitom nepatrně zachvěje chopí

Naklání se ke mně a šeptá mi do ucha: "Jste nedočkavá jako vždy, slečno

Steeleová. Čistě abych vás zasvětil do malého tajemství, j sem na tom stejně.

Ale každou chvíli tu bude ten doktor.'' Narovnává se. „Přál bych si, abys

bylajedla," kárá mě smířlivě.

Má rozbouřená krev mezitím zamrzá. U všech svátých - ten doktor. Dočista jsem na to zapomněla.

„Řekneš mi o tom doktorovi něco bližšího?" ptám se, abych nás oba nějak rozptýlila

„Doktorka Grsenováje nejlepší gynekoložka v Seattlu Co k tomu dodat?" pokrčí rameny.

„Myslela jsem, že tu bude tvůj doktor. A nesnaž se mi nabulíkovat, že jsi ve skutečnosti žena, protože ti neuvěřím." Vrhá na mě pohled - nebuď směšná.

„Myslím, že bude vhodnější, když to budeš řešit s odborníkem, co ty na to?" pronese mírně.

Přikývnu No nazdar, jestli je tou nejlepší v Seattlu a on ji sem dovlekl v neděli - v době oběda! Radši si ani nepřsdstavuju, kolik to muselo stát Christian se najednou zachmuří, jako by si vzpomněl na něco nepříjemného.

„Anastasie, moje matka by byla ráda, kdybys dnes přišla na večeři. Myslím, že i Elliot zve Kate. Nej sem si jistý, co na to řekneš ty, ale pro mě to bude velmi zvláštní, představit tě celé rodině.''

Zvláštní? Proč?

„Ty se za mě stydíš?" nedokážu skýtzraněný tón vhlase. „Samozřejmě že ne," zakroutí očima. „Tak proč ti to přijde zvláštní?" „Prnotožejsem to ještě nikdy nedělal." „Proč na mě smíš protočit oči ajá na tebe ne?" Zmateně zamrká. „Nevím o tom, že bych protočil oči"

„Já obvykle taky ne," odseknu. Zůstává na mě oněměle zírat Na prahu se objevuje Taylor.

„Je tu doktorka Greenová, pane." „Zaveďte ji do pokoje slečny Steeleové." Pokoj slečny Steeleové?!

„Připravená na antikoncepci?" ptá se mě Christian, když si stoupá a podává mi ruku „Nechystáš se tam jít se mnou, že ne?" zajíknu se šokem Zasměje se. „Anastasie, to si piš, že bych dobře zaplatil, abych u toho směl být. Ale myslím, že žádný dobrý doktor by s tím nesouhlasil."

Beru ho za nabízenou ruku A on si mě vytahuje do náruče a nečekaně mě hluboce políbí V překvapení se ho chytám za paže. S rukou zapletenou do mých vlasů si mě přidržuje, tiskne mě k sobě. Pak se čelem opře o moje čelo.

„Jsemtakrád, žejsi tady," zašeptá. „Už se nemůžu dočkat, až tě svléknu"